Kolem Kohouta, Slepice i Kuřete si můžete udělat krásný výlet prakticky po celý rok

„K cestě na Besednickou horu mne inspiroval archivní nález notového zápisu staré doudlebské lidové písně Besednická horo. Prakticky nikdo z muzikantů, které jsem oslovil, ji neznal,“ popisuje začátek své cesty do Slepičích hor jihočeský redaktor Českého rozhlasu Zdeněk Zajíček a dodává: „Jediný člověk, který o písni věděl, byla besednická knihovnice Libuše Vontorová.“

A tak se oba setkali v Besednici. „Slepičí hory jsou vlastně předhůřím Novohradských hor,“ upřesňuje Libuše Vontorová a ukazuje cestu, kudy se k nim vydat. Slepičí hory se těmto místům říká od nepaměti, oficiální název ale zní Soběnovská vrchovina.

Od roku 1995 je to oficiálně vyhlášený přírodní park. Nejvyšší vrchol představuje Kohout, který se tyčí do výšky 870 metrů nad mořem. O pár metrů nižší je Vysoký kámen zvaný Slepice a nejnižší pak Besednická hora, které se také říká Kuře.

Naučná stezka Pamětí Slepičích hor začíná a končí na náměstí v Benešově nad Černou, ale protože je kruhová, můžete se na ni napojit prakticky kdekoliv po okruhu Slepičích hor. Vede přes Soběnov a Soběnovskou přehradu, Hrádek, Rychnov u Nových Hradů, Nové Hrady a další zajímavá místa. Na každém z nich najdete informační panel s mapou.

Stezka Pamětí Slepičích hor měří 47 kilometrů a má 17 zastávkových míst|foto: Zdeněk Zajíček

Stezku vybudovala a provozuje Novohradská občanská společnost. Celá trasa měří 47 kilometrů a má 17 zastávkových míst. Na každém zastavení si můžete přečíst kromě pověstí i nějakou zajímavou informaci z historie. Například proč se Besednice jmenuje Besednice a jak je to s těžbou slavných Vltavínů.