Kolem Olomouce stávaly malé předsunuté pevnosti. V té u Křelova je dnes několik expozic a restaurace

24. červen 2024

Kolem Olomouce se do dnešních dnů dochovaly malé pevnosti z předsunutého věnce, který zhruba od poloviny 19. století chránil z dálky hradby olomoucké pevnosti. Dnes mají tyto památky různé využití. Fort neboli pevnost u Křelova slouží jako muzeum a také jako zařízení pro rekreaci v blízkosti krajského města.

Že je historie Olomouce spojena s církví a armádou je naštěstí stále zřejmé. Novodobé dominanty zatím nesetřely ráz, který se zachoval právě díky dlouhému trvání pevnostního statusu města až do 80. let 19. století. Tehdy místní měšťané vnímali omezení hradbami úkorně a záviděli rozvíjejícím se metropolím v okolí.

V rámci České republiky je Olomouc jedinečná i dochovanými předsunutými pevnůstkami, které v souladu s modernizací střelných zbraní doplnily obranu města převážně v polovině 19. století. Dnes se využívají k různým účelům.

V některých z nich vznikla muzea a stala se místem pro příměstskou rekreaci. Mnoho z nich bylo ze strategických důvodů stavěno na vyvýšených místech, takže je z nich a od nich i hezký výhled na věže v historickém centru Olomouce i do dalších míst hanáckých rovin.

Pohled z hradby do vnitřního příkopu

My se vydáváme na Fort číslo 17, který stojí u vesnice Křelov. V dochovaném objektu s hradbami v romantickém stylu s prvky novogotiky je několik expozic. První představuje dobu vzniku stavby a její tehdejší vojenskou minulost, další připomíná lazaret z druhé světové války. Prohlédnout si tu můžete i expozici starých filmových projektorů, dílnu pro knihtisk, tkalcovnu a kovárnu. V místě je také restaurace, střelnice, malé hřiště pro děti a trávu tu spásá stádo koz, které rády odpočívají na hradbách.

Kozy odpočívají na hradbě
autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.