Kolem Seničky vede naučná stezka Elišky z Kunštátu. Ukazuje krásy přírody i historie

6. duben 2017
Česko – země neznámá

Naučná stezka Elišky z Kunštátu na Olomoucku přináší unikátní možnost poznat přírodní i historické souvislosti obcí a krajiny na pomezí Hané a prvních vrcholků Zábřežské vrchoviny. Nenáročná trasa je dlouhá 11 kilometrů a nabízí jak pohodový pěší výlet, tak i cestu na kole středně náročným terénem.

Naučná stezka dostala jméno podle dávné majitelky zdejšího kraje. Eliška z Kunštátu byla manželkou Hynka Pňovského ze Sovince a žila pravděpodobně v letech 1410 až 1480. Obývala prý lysovský dvůr mezi Seničkou a Cakovem, který později rozparcelovala a prodala obyvatelům Seničky, čímž je zbavila povinnosti robotovat na jeho pozemcích. I díky tomu se stala velmi oblíbenou u místních lidí, kteří dodnes udržují legendu o její dobrotě a zbožnosti.

Každý den prý jezdívala na bohoslužbu do Senice cestou, která se dodnes nazývá Eliščina. A říká se o ní, že nikdy nezaroste trávou. Když Eliška v závěru svého života onemocněla, odstěhovala se do Litovle, kde zemřela. Ještě předtím prý o ni poddaní ze Seničky vzorně pečovali. Hrádek Lysov zanikl pravděpodobně během válek Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem a jeho nepatrné zbytky jsou dodnes k vidění na ostrohu nad říčkou Blatou, naproti jednomu ze zastavení naučné stezky.

Stezka se vine i podél řeky Blaty

Samotná naučná stezka vychází z centra Senice na Hané a má devět zastavení. Velká část stezky vede v kruhu, takže je na ni možné nastoupit téměř kdekoliv. Kromě známých památek, jakými jsou například Svatá Voda u Nových Dvorů či unikátní protipovodňová zeď, zavádí návštěvníky i k méně známým historickým a přírodním lokalitám.

Kaple sv. Martina v Nových Dvorech

Například v centru Seničky míjí kapli andělů strážných vysvěcenou v roce 1734. Podle legendy ji nechal postavit místní domkař Karel Barvínek, který našel ve zmoli v Rozsochách velký poklad. Právě tento nález prý z velké části věnoval na stavbu kaple. Od té doby se jeho potomci a příbuzní starali o kapli až do zániku rodu.

Čtěte také

O kus dál se nachází revitalizovaná oblast jménem Rajčůr, která je výletním a odpočinkovým místem obyvatel Seničky. Díky zdejším drobným nádržím se tady zdržují vodní živočichové včetně obojživelníků a vodních ptáků.

Na cestě proti proudu řeky Blaty je pak jedno zastavení věnováno právě této řece a jejímu okolí. Zde ještě přirozeně meandrující říčka teče mezi Cakovem a Seničkou lesnatým údolím, kde obtéká zalesněný kopec Bořík.

Šrámkova studánka vznikla díky těžbě břidlice

Další zastavení naučné stezky je věnováno samotné Elišce z Kunštátu. Právě zde se nachází ostroh se zbytky lysovského hrádku a také Šrámkova studánka, která připomíná spíše hlubokou tůň. A hluboká opravdu je. Kolem roku 1860 se jistý pan Šrámek z Vilémova pokusil na tomto místě těžit břidlici, která zde vystupuje na povrch. Prosakující voda mu ale ztěžovala práci a stále důl zatápěla. V hloubce asi šesti metrů voda definitivně zvítězila a Šrámek musel s podnikáním přestat. Tůň s jeho jménem ale existuje dodnes.

Šrámkova studánka je vlastně nekdejší břidlicový důl

Dalším zastavením je vesnička Cakov a o kus výše Svatá voda. Pramení mezi Novými Dvory a Cakovem u samoty, jejíž majitelé se po staletí o studánku, ke které se chodí i na pravidelné poutě, starají.

Odsud je to jen kousek do Nových Dvorů, které jsou nejvyšším bodem na naučné stezce. Osada má dnes asi 100 obyvatel a patří k nejmladším v kraji. Vznikla teprve roku 1789. Lokalita se nacházela poblíž panského dvora, místními nazývaného „Dvorek“ a proto je její jméno Nové Dvory. Roku 1800 zde byla postavena kaplička zasvěcená sv. Martinovi, v níž je dodnes zachována vzácná empírová lampa z počátku 19. století. Odsud už se trasa opět vrací do Senice na Hané.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.