Komunita Ec chajim otvírá prostor pro mladé. Kdo by Šabtaj Cvi? A projekce snímků soutěže Stroj času

Nová platforma CHAJET propojuje mladé Židy

Židovské šarády, talmudický Kahoot nebo karaoke night. To vše za doprovodu hudby a tance zažili účastníci prvního setkání CHAJETu. Ten chce nově vytvořit prostor pro mladé lidi, kteří chtějí být součástí živého a otevřeného židovského společenství. Podrobnosti prozrazuje rabín progresivní židovské komunity Ec chajim David Maxa.

„Tento název vymyslel náš mládežnický lídr Jakub. Je to zkrátka slov chaj, Ec chajim a Tamar,“ vysvětluje rabín David Maxa.

Tamar je mezinárodní organizace spojená se Světovou unií progresivního judaismu, která propojuje mladé lidi ve více než 50 zemích světa. Vytvoření nové platformy bylo reakcí na přání mladých členů komunity, kterým chyběl prostor pro pravidelná setkávání.

Projekt je otevřený všem Židům i lidem s židovskými kořeny přibližně od 18 do 35 let. „Chceme, aby CHAJET byl otevřeným a přátelským prostředím i pro ty, kteří zatím nejsou pravidelnou součástí komunitního života,“ doplňuje Maxa. Program nabídne oslavy svátků, diskuse, ale i neformální akce jako návštěvy kina.

Podle rabína dnešní mladí Židé hledají především autenticitu: „Nechtějí, aby jim někdo určoval jediný správný způsob, jak být Židem. Chtějí prostředí, ve kterém mohou být sami sebou a přitom cítit, že někam patří.“

Falešný mesiáš Šabtaj Cvi

Židé stále ještě vyhlížejí Mesiáše. Před čtyřmi sty lety se ve Smyrně narodil Šabtaj Cvi, muž, který ve své době přesvědčil velkou část evropských Židů o tom, že právě on je tím, na koho čekají. Mnozí členové komunit zdecimovaných třicetiletou válkou a východoevropskými pogromy Bohdana Chmelnického se dokonce za ním vypravili do Osmanské říše. Tam zjistili, že si tento falešný mesiáš pokusil zachránit život konverzí k islámu. Osmanské úřady ho vyhostily do Ulcinje v jihovýchodním cípu dnešní Černé Hory, kde před tři sta padesáti lety zemřel. S Františkem Šístkem, balkanistou z Historického ústavu Akademie věd, o něm mluvila Šárka Švábová.

I po konverzi zůstala část stoupenců Cvimu věrná. „Věřili, že je to součást jeho mise a že tak proniká do tajemství jiných náboženství. Mnoho jeho příznivců po jeho vzoru islám také přijalo,“ popisuje balkanista František Šístek.

V Osmanské říši již nebylo cesty zpět k původní víře, a tak vzniklo tajné učení udržené v rodinách. Dnes se k němu podle Šístka obracejí i lidé s přístupem typu New Age. V černohorské Ulcinji dokonce v roce 2020 vznikla jeho socha.

Původní hrob Šabtaje Cviho se však nezachoval, protože byl koncem 19. století srovnán se zemí při stavbě kostela. Podle Šístka ale existuje stopa: „Ve městě existuje uctívaný hrob svatého muže, kterému muslimové říkají Murad Dadaj. Nikdo nedokáže říct, co učinil, a podle názoru mnoho lidí je to ve skutečnosti hrob Šabtaje Cviho.“

Soutěž Stroj času ukázala pohled studentů na historii

Příběh sklepa a veltlínského, Dům Endlerů a Rozárčin stroj času. To jsou vítězné tituly soutěže s názvem Stroj času: místa paměti. Centrum židovské kultury ŠTETL se zajímalo o to, jak vnímají dějiny děti a mladí filmaři. Vyzvalo proto žáky a studenty českých škol, aby natočili film o historii místa, kde žijí. Zájemci můžou vítězná díla shlédnout v Brně 1. října v galerii U Dvou Polívků na Jakubském náměstí. Podrobnosti má Martina Pouchlá.

Do soutěže dorazilo celkem 46 snímků z 30 škol z celé republiky. Porotě předsedal František Tichý z Gymnázia Přírodní škola v Praze, který ocenil týmového ducha i široké zadání: „Byl jsem rád, že jsme to nevázali čistě na židovské téma, ale na všechno, co tvoří naši společnou historii. V sobě všichni máme část kultury všech etnik, která tu žijí.“

Mezi oceněnými byli jednotlivci i velké týmy, například studenti z Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi s filmem Železo nebo železo. „Máme na škole historický klub, kde se učíme pracovat s prameny a kronikami. Tohle pro nás byla nová zkušenost,“ uvedla režisérka filmu Alena Gabryšová. Vybrané snímky bude Centrum ŠTETL dále využívat při svých edukačních aktivitách.

Co znamená slovo chaj?

Proč se stoupenci Šabtaje Cvi po přijetí islámu už nemohli vrátit k původní víře?

A proč se mladoboleslavský soutěžní film jmenoval zrovna Železo nebo železo a jakou roli v tom hrála místní železnice?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.