Kopec Liščín je známý i pod jménem Zlaťák. Pověsti mluvily totiž o výskytu zlata

29. listopad 2016
Česko – země neznámá

Když byste se podívali na podrobnější mapu naší republiky, našli byste na severu Čech - asi pět kilometrů od Litoměřic - nepravidelný trojúhelník mezi obcemi Myštín, Pohořany a Maškovice. A v něm kopec Liščín. Ale může se také stát, že kopec toho jména prostě na mapě nebude. Proč?

Historické prameny připomínají ves a tvrz v Kolodějích poprvé v roce 1346. Majitelé tvrze se často měnili. Až ves a tvrz koupil císař Karel IV. a roku 1359 ji věnoval mladšímu bratrovi, Janu Jindřichovi. Původně gotická tvrz byla postupně přestavována, koncem 16. století se už v kupních smlouvách píše o renesančním zámku.

Daleko známější jméno kopce je totiž Zlaťák nebo Zlatý vrch. Jde o jediné místo v Českém středohoří, které je spojeno s těžbou zlata. Ve skutečnosti však o zlatě vyprávěly jen pověsti. I když proběhly pokusy, žádná zlatá žíla se na něm nikdy nenašla.

Majitelka ploskovického panství vévodkyně Anna Marie Toskánská projížděla kdysi kolem vrchu v kočáře a upoutaly ji zlaté ozdoby na rozích berana. Ptala se pasáčka, odkud to zlato má a on řekl: tady z toho kopce. Vévodkyně dala proto na označeném místě vyhloubit šachtu, ale žádné zlato se nenašlo. Zato se tu našly jiné poklady.

Řada předmětů z mladší doby bronzové dokládá, že tento vrch měl pro zdejší lid velký význam. Z toho, co se našlo, část bohužel zmizela, zbytek odpočívá v muzejních depozitářích. Existuje i teorie, která Liščínu připisuje funkci signálního místa – stojí totiž poměrně osamocený a ohňový signál vysílaný z jeho vrcholu by byl vidět daleko do kraje.

Jedna z cest na Liščín

Pro geologa je místo zajímavé průnikem vrcholového kužele z čedičů skrz křídové slínovce a jílovce, na úpatí kopce jsou i pískovce. Však tu také fungovaly dva lomy, dnes zcela zarostlé. Část lomů je bezpochyby památkou na pokusy o nalezení zlata. Úplně na vrcholu ční sloupcovitě odlučná hornina – miniaturní „varhany“.

Lišky v okolí už dlouho nikdo neviděl, i když název kopce napovídá, že tam dřív žít mohly. Zato oko botanika potěší pestrý výskyt hajních rostlin – sasanka hajní, mařinka vonná, bažanka vytrvalá a dymnivka patří k nejvzácnějším.

Vrchol Liščína je dnes zarostlý stromy, takže kruhového rozhledu se odtamtud turista nedočká. Ale i částečně omezený výhled stojí za to – otevře se před vámi panorama s Myštickým vrchem a Kalichem až k Sedlu.

Liščín má na vrcholu ještě jednu zajímavost – zbytek pomníku, který tu nechali postavit Češi z Litoměřic k 10. výročí vzniku Československé republiky. Kámen je povalený, ale nápis ČSR s letopočty 1918 a 1928 je dodnes zřetelně čitelný. Bylo by hezké, kdyby se do roku 2018 ke stým narozeninám státu podařilo pomník obnovit.

Spustit audio