Kostel v Adamově nevábí jen věřící. Lidé tam míří za unikátním vyřezávaným oltářem
Hlavní loď kostela svaté Barbory v Adamově na jižní Moravě se může chlubit unikátem, který v České republice nemá obdoby. Boční stěnu zdobí totiž obří dřevěný vyřezávaný oltář, kterému se podle místa jeho vzniku říká Světelský.
„Oltář nechal na počátku 16. století zhotovit opat cisterciáckého kláštera ve Světlé v Dolním Rakousku. Jeho výška byla původně 22 metrů, postupně ale byly některé části odebrány. Oltář v Adamově dnes měří přes 8 metrů na výšku a 4 na šířku,“ říká adamovský průvodce Josef Novotný. Pro kostel oltář koupil v polovině 19. století kníže Alois z Liechtensteina, tehdejší majitel zdejšího panství.
Světelský oltář znázorňuje příběh nanebevzetí Panny Marie. „V dolní části jsou shromážděni apoštolové u hrobu Panny Marie a dívají se na nanebevzetí. V prostřední části andělé nesou Pannu Marii k nebesům. Vrchní část pak znázorňuje nebe,“ popisuje Josef Novotný. Při bohoslužbách se však Světelský oltář nepoužívá, od toho je tu oltář zasvěcený svaté Barboře, patronce kostela. Světelský oltář ale nachází uplatnění například při mariánských svátcích.
Letos na jaře Adamovští zapůjčili část Světelského oltáře na výstavu do Rakouska. K jižním sousedům na několik měsíců odcestovala spodní třetina památky, která zachycuje dvanáct apoštolů. „Byla to vůbec první zápůjčka, ale v roce 1968 se stalo, že jsme nedobrovolně přišli o dvě sošky světců. Ukradené kousky se nakonec našly v Německu, po různých peripetiích se vrátily zpátky na své místo,“ dodává Novotný.
Světelský oltář v Adamově neobdivují jen věřící, prohlédnout si ho přicházejí i milovníci umění a všeho krásného. V kostele proto od dubna do října funguje stálá průvodcovská služba. V době prázdnin je návštěvníkům svatostánku k dispozici denně kromě neděle a pondělí od 9 do 16 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Může nás v další dekádě zničit umělá inteligence? Odpovídá to dlouhodobým odhadům, říká AI expert
-
Svoboda: Cesta Kushnera a Witkoffa? Rituální dýchánky, USA, Ukrajina i Rusko to na sebe jen hrají
-
Putin si přeje uzavřít dohodu o konci války. Pokud by chtěl i Zelenskyj, bylo by to hezké, řekl Trump
-
Zelenského letadlo málem zasáhl dron. Cestoval z Moldavska na pohřeb do Norska







