Kovář může ručnímu nářadí prodloužit život a nám ušetřit práci
Naši předkové v tom měli jasno. Po skončení zemědělských prací se většina nástrojů a nářadí odnesla ke kováři k pravidelné údržbě. Měli bychom také občas své motyky, sekery a rýče donést k mistru černého řemesla a v čem nám vlastně může pomoci?
Kovář dříve býval servisákem všeho, co souviselo s obděláváním země a s dalšími pracemi na vesnici. I dnes dokáže výrazně ulehčit práci s ručním nářadím, zvlášť když už jej máme dlouho. Ne, že bychom si občas neuměli sekeru či motyku nabrousit, ne vždy to však děláme správně a tím můžeme nářadí i poškodit.
Kovář nářadí nejenže vykuje, ale navíc i znovu zakalí. Tím obnoví jeho vlastnosti a odolnost proti vyštípání či důlkům způsobeným tím, že narazíme na kámen či něco tvrdého. Navíc dá vykutím nástroji správný tvar pro následné broušení.
A právě i broušení je věda. Nářadí by se mělo brousit na pomaloběžné brusce, ideálně s vodním chlazením a do správného úhlu. Tak nám kovář může na jarní práce připravit nejen sekeru, ale i motyku, rýč či kosu a srp.
Pokud se například pro nabroušení rýče či motyky rozhodneme doma, měli bychom rovněž zvolit brusku s nižšími otáčkami a dobře nářadí při broušení chladit. Už teplota přes 150 stupňů mění vlastnosti kovu.
Dobrý kovář umí nářadí nejen opravit ale i vyrobit. Například sekera vyrobená z kombinace běžného kovu a tvrdokovu kovářským svařením si zachová vlastnosti sekery běžné a přitom získá odolné ostří. I když není levná, kováři tvrdí, že je téměř nezničitelná a vydrží po několik generací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
