Kožichy byly pro naše předky nezbytností. V 18. století se začaly zdobit výšivkami

Kožichy pro naše předky byly nezbytností a jediným zimním oděvem. Pořizovaly se jako dar ke svatbě a poté se nosily až do smrti. Šití a barvení kožichů byla záležitost specializovaných kožešnických a koželužských dílen a kůže se dovážely ze severní Itálie, Rumunska a Bulharska.

Kožichy byly velmi drahé, a navíc se v 18. století začaly zdobit výšivkami a speciálními aplikacemi. Ve 20. století je začaly vytlačovat krátké kožíšky a také vlněné přehozy a kabáty, přesto se v našich šatnících udržely dodneška.

V Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici a ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti o kožiších coby lidovém oděvu i fenoménu s etnology Martinem Šimšou a Martou Kondrovou natáčela Markéta Ševčíková.