Krčínův dub u Třeboně měří 20 metrů. Připomíná, že i čerti dělají chyby
Jakub Krčín z Jelčan vybudoval důležitá vodohospodářská díla. Byl ale krutý, a tak na něj dopadlo posmrtné prokletí. Čert údajně zapřahal zakladatele rybníků do pluhu. Kletba byla zlomena až na hrázi Hrádečku, kde pověst připomíná masivní dub, který má znázorňovat poslední článek čertova řetězu.
Jeden z nejslavnějších českých rybníkářů byl po své smrti prý hnán po hrázích rybníků, které založil. Během jedné noci ale probíhala silná bouře, nebylo vidět na krok. Pekelné spřežení proto omylem dorazilo až na hráz rybníka Hrádeček, jehož zakladatelem byl Mikuláš Ruthard. Čertův řetěz praskl, Jakub Krčín byl osvobozen a poslední článek řetězu se podle pověsti proměnil v dub. Krčínův neboli také Čertův dub měří 20 metrů, obvod kmene má 6,2 metrů a je přes 400 let starý.
Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan bychom dnes označili za selfmademana, tedy člověka, který se vypracoval vlastní pílí. Na to jsou ovšem různé názory. Píle mu pomohla, ale zčásti to byla píle ženská.
Pocházel z chudého zemanského rodu. Dle dostupných informací nedokončil studia vodohospodářství na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích působil na panství Viléma Trčky z Lípy, poté na přímluvu majitele panství vedl hospodářství kláštera v Borovanech.
Jeho zřejmě nejdůležitějším životním krokem byla situace, kdy takřka pohádkově zachránil život Evě z Rožmberka, která spadla z koně. Díky tomuto činu vstoupil roku 1561 do služeb Rožmberků. Byl jmenován podpurkrabím a o rok později purkrabím Českého Krumlova. Roku 1569 se stal regentem, tedy správcem rožmberského panství, o jehož rozkvět se výrazně zasloužil.
Jakub Krčín také vyhrál soutěž v konkurenci italských stavitelů na stavbu pražského královského akvaduktu. Zbytky této stavby jsou na Pražském hradě dodnes patrné. V rybníkářství navazoval hlavně na Josefa Štěpánka Netolického, vybudoval rybníky Spolský, Potěšil, rozšířil například Opatovický, Záblatský, Dvořiště, Naděje nebo Skutek. Jeho největším rybníkem byl Rožmberk.
Roku 1571 založil rybník Nevděk (dnešní Svět), kvůli kterému nechal zbourat část třeboňského předměstí. Dodnes se traduje, že dno Světa je u Svinenské brány vydlážděné. Což z pravdy minimálně vychází, jelikož v daných místech stával městský špitál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Marketingové zápasy v bahně, popisuje Hejlová úpravu volebního sloganu ANO
-
Slovenská koalice by se ráda zbavila ‚neřízené střely‘ Danka. Všem by vyhovovalo, kdyby odešel do Bruselu
-
Reklama lidovců na takzvaném dezinfowebu? Zadání inzerce bylo jiné, šlo o chybu, hájí se strana
-
Kauza Con Invest: podnikatel s vazbami na oligarchu i expert na firmy v daňových rájích půjdou k soudu