Krčma v Lanškrouně stojí už více než čtyři sta let. Dodnes je v ní veselo a pivo teče proudem

9. prosinec 2014
Česko – země neznámá

Co myslíte, o které stavbě se dá říct, že lidem slouží stovky let? Jsou to samozřejmě stavby církevní, kostely a chrámy. Jsou to také paláce a radnice. Mohou to ale být, věřte nebo ne, i hostince. Jeden takový najdete pod Orlickými horami, v Lanškrouně.

Už první pohled na historickou krčmu vás utvrdí v tom, že nejde jen o obyčejnou hospodu. Má totiž svého ducha. Lidé se tu veselili, bavili i klevetili po celá staletí. Korbele k ústům pozvedali nejen místní štamgasti, ale třeba i vojáci z pluků císařského vojska, stejně jako Švédové v době třicetileté války.

Krčma dnes stojí na rušné křižovatce v centru Lanškrouna, nedaleko náměstí. Kdysi sem, do zájezdního hostince na Žichlíneckém předměstí, jezdily ale jen formanské povozy. Název hostince, "Krčma", se dochoval dodnes.

První písemná zmínka o existenci krčmy a krčmáři Vaňkovi pochází z roku 1568. Neví se ale, jak tehdy objekt vypadal. Lanškrounská krčma je částečně roubená, částečně kamenná a částečně zděná stavba, postavená širší stranou do ulice. Vchod ve středové části chrání dřevěné podloubí na dřevěných sloupech s pásky. Střecha s dřevěnou krytinou je polovalbová, kolmo na ní je vsazená roubená světnička.

Nejstarší roubená část Krčmy

V hostinci byla i světnička pro přespání

Dnešní podoba lanškrounské Krčmy pochází z druhé poloviny 18. století. Nejstarší částí objektu je ovšem sklep. V něm se nachází kamenný portál a právě jeho vzhled odpovídá době první písemné zmínky o krčmě.

Ze záznamu v katastru z roku 1839 má dům půdorys shodný s dnešním. Je ovšem zaznačený celý žlutě, to znamená, že šlo původně o celodřevěnou stavbu. Památkáři proto soudí, že dochovaná roubená část hostince, tedy jádro objektu, byla postavené ještě před tímto rokem. Podle zachovaných detailů ostění oken a dveří usuzují, že pochází z druhé poloviny 17. století. Nové poznatky ale přinesl dendrochronologický průzkumu. Podle jeho výsledků jsou některé dřevěné části krčmy ještě starší.

Boční pohled na Krčmu

V prostoru dnešní kuchyně se nacházela i historická černá kuchyně. K nejzajímavějším stavebním prvkům ale jistě patří roubená křížová světnička. V oblasti Východních Čech byla typická právě pro zájezdní hostince. Hosté krčmy se ve světničce mohli ubytovat. Dnes slouží tato místnost jako sklad.

Lanškrounská krčma nepodlehla požárům ani zásahům urbanismu minulého režimu. Stále dotváří podobu Lanškrouna jako historického města s řadou výjimečných památek. Svým životem Krčma žije i dnes. Hodně veselo tu bývá tradičně o masopustu, kdy do sálu pod dřevěným trámovím dorazí průvod masek.

autor: BRA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.