Kreslíř a humorista Petr Urban ztvárnil nejen Rudu Pivrnce, ale i křížovou cestu

4. říjen 2017
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ježíš padá pod křížem poprvé

Smržovka na Jablonecku v Libereckém kraji je známá zejména jako kolébka českého sáňkování. První sáňkařská dráha tu vznikla už v roce 1912. Chlubit se může také jedním z nejkrásnějších železničních viaduktů či kostelem sv. Archanděla Michaela. A navíc i jako rodiště a domov Petra Urbana.

Český kreslíř, ilustrátor, humorista a také bývalý sáňkař je otcem jistě všem dobře známé kreslené postavičky Rudy Pivrnce. Kromě vtipů se ale Petr Urban věnuje vážnějším věcem a dokonce ztvárnil i Kristův příběh.

Myšlenku vytvořit oleje s biblickým tématem v sobě nosil řadu let. V roce 2014 nastal správný okamžik ztvárnit Kristův příběh. Autor se do něj ponořil tak, že se měsíc nejen nemohl věnovat ničemu jinému, ale prakticky ani spát. Výsledkem obrovského soustředění na nejznámější příběh lidstva je 15 obrazů.

A nejen v tom je křížová cesta v podání Petra Urbana jiná. Není jinotajná, jak je zvykem, ale realistická. Na tvářích jednotlivých postav Urban zaznamenal lidskou zlobu a beznaděj.

Křížová cesta Petra Urbana se podívala i do zahraničí, ale autor si od začátku přál, aby našla místo tam, kde to má rád. Na Smržovce, kde jeho předci žili už v 18. století. Sen o tom, že by křížová cesta byla umístěná ve zdejším kostele sv. Michaela Archanděla nebo alespoň ke kostelu vedla, se nenaplnil.

A aby se neopakoval smutný příběh křížové cesty na Grabštejn, kterou musel operní pěvec Luděk Vele po zásahu památkářů demontovat, vede Urbanova křížová cesta po soukromých pozemcích.

Křížová cesta vede Malým Polskem

Vlastní realizaci křížové cesty si vzal za své místní Spolek Malé Polsko, což je sdružení občanů Střední Smržovky, které se říkalo Malé Polsko. Pojmenování zřejmě pochází od člověka, který zde žil v 19. století a říkalo se mu Klein Pohl, tedy malá Pól. Spolek Malé Polsko se snaží obnovovat a udržovat tradice. Jednou z nich je setkávání u Ovečkového betlému, nedaleko kterého stojí první zastavení Křížové cesty Petra Urbana. To bylo slavnostně umístěno v září 2016 a celá cesta necelý rok poté.

Kmotři Křížové cesty - Eva Pilarová, Luděk Vele a Petr Nový

Od Ovečkového betlému vede křížová cesta krátce dolů vřesovou ulicí a stoupá ulicí Občanskou k Liškovu kopci. Není dlouhá, měří jenom 800 metrů, a tak ji zvládne téměř každý. Jednotlivá zastavení navíc našla své majitele – dárce, kteří tak křížovou cestu podpořili. Sám Petr Urban si také jedno koupil, prý to nejdůležitější a na cestě poslední – Zmrtvýchvstání.

Patnáctým obrazem sice končí samotná Urbanova křížová cesta, ale naproti poslednímu obrazu začíná ve skalách růst Smržovské peklo. A až se najde dostatek peněz, bude křížová cesta končit kapličkou s malou zvonicí, odkud bude nádherný výhled do Jizerských hor. Zatím cesta, která má patrony v osobnostech Evy Pilarové, Luďka Veleho a Pavla Nového končí Urbanovým obrazem Panny Marie Smržovské.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová