Krkonoše jsou krajinou vodopádů. Mají jich přes 100, mezi nimi i Huťský vodopád

19. září 2017
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Huťský vodopád v Krkonoších

Nejčastější zmínky o Krkonoších se týkají lyžování a horské turistiky. Aby také ne, jde o naše nejvyšší a nejnavštěvovanější hory. Hory s rozmanitou přírodou, do které patří i vodopády. Krkonoše bychom dokonce mohli označit za ráj vodopádů. Je v nich víc než 100 míst s padající a šumící vodou, která má jedinečné kouzlo a velkou přitažlivost pro turisty.

Mezi nejznámější nejen krkonošské, ale i české vodopády patří Pančavský, Labský a také Mumlavský vodopád u Harrachova, které zná snad každý. V hlavní turistické sezoně si tak u nich moc klidu neužijete. Najít můžete ale i další poměrně velké a významné vodopády.
V západních Krkonoších se jedná především o Huťský vodopád mezi Rokytnicí nad Jizerou a Dvoračkami. Napájí ho Huťský potok, který bývá někdy nazýván také Rokytnice. Vlévá se do Jizery.

Velikost Huťského vodopádu není úplně snadné určit, protože informace se v různých písemných pramenech liší. Často udávaných 20 metrů je nadnesených. Nejspolehlivější údaj by měl mít Krkonošský národní park. Publikace vodopády Krkonoš hovoří o celkové délce 16,6 metru, a to včetně horního, zčásti nepravého, a spodního peřejovitého úseku. Hlavní část měří 13,6 metru a nejstrmější „nejvíce vodopádový“ úsek 6,8 metru. Typologicky horní část představuje peřejovitou kaskádu a hlavní, spodní část takzvaný úklonný vodopád.

Název dala vodopádu nejstarší krkonošská sklářská huť

Běžný turista více než odborné názvy a diskuze o velikosti ocení podívanou, kterou nabízí nezvyklá kombinace padající vody a okolního bukového lesa. K Huťskému vodopádu se můžete vydat po modré turistické stezce od autobusového nádraží v Horní Rokytnici. Je to zhruba 2,5 kilometru mírného stoupání. A pokud budete po modré pokračovat dál vzhůru, dojdete až k turistické chatě na Dvoračkách.

Vyhlídková plošina u Huťského vodopádu

Název Huťský vznikl podle první sklářské huti v Krkonoších. Huť v Rokytnici založil již před rokem 1562 Arnošt z Újezdce a Kunic, protože v západních Krkonoších byl dostatek dřeva na topení ve sklářských hutích. V huti pracoval slavný sklářský rod Schürerů, který byl před 425 lety povýšen Rudolfem II. do šlechtického stavu. Po vyčerpání zásob v okolních lesích sklářské hutě zanikly a od roku 1625 se zde za podpory Albrechta z Valdštejna rozvíjela těžba stříbra, mědi a olova. Po Valdštejnově smrti těžba upadla, místní lidé se začali věnovat textilní výrobě a budnímu hospodářství.

Huťský vodopád byl v minulosti hojně vyhledávaným výletním cílem. Nedaleko něj stávala restaurace, dnes Bouda u Huťského vodopádu, kde se každou neděli konaly tancovačky. Nad vodopádem se nacházela nádrž, která údajně sloužila k tomu, aby v době sucha bylo možné na vodopád pustit víc vody pro pobavení turistů.

Spustit audio