Lačnovské skály na Vsetínsku tvoří trojice pískovcových útvarů. Nejvyšším místem je Lucifer
Lačnov na Vsetínsku ve Zlínském kraji se pyšní hned třemi poklady. Šafrány, které každé jaro rozkvetou a lákají stovky zvědavců, dramatickým příběhem Vařákových pasek, které na konci druhé světové války vypálili nacisté, a pak také skalami, které se tyčí nad obcí.
Ukryté v lesích tvoří Lačnovské skály trojice výrazných pískovcových útvarů. Horní skály zvané Vrátnice, prostřední skály a dolní, Trčkovy skály. Každý z masivu má jiný charakter. Horní skály jsou vyhlídkové, dolní zase členité, s voštinami, výklenky a malými jeskyněmi, které připomínají přírodní galerii. Prostřední skály jsou těžce dostupné, a tak kroky turistů i horolezců míří hlavně k Vrátnici nebo Trčkovým skalám.
„My si nejdřív vyšlápneme na Lucifera, který je nejvyšším místem dolních skal. Nabídnou se nám krásné výhledy do okolí,“ slibuje předseda lačnovského Klubu seniorů Josef Kůdela. Výstup je náročný, protože cesta vede do prudkého kopce. Ale námaha stojí za to.
Těsně pod vrcholem Lucifera je vidět na panorama Bílých Karpat s Valašskoklobouckem v popředí a severovýchodním směrem na část Vsetínských vrchů a Beskyd. Po náročném výstupu přichází ještě náročnější sestup pod Trčkovy skály a následný výšlap lesem k horním skalám, kterým místní neřeknou jinak, než Vrátnice.
Tvoří ji slepence a hrubozrnné pískovce. Její povrch je plný velkého množství kulatých dutin a otvorů nejrůznějších tvarů a velikostí. Výstup na Vrátnici je komfortnější. Mezi skalami příroda vytvořila téměř pravidelné schodiště. Výhledy do okolí ale zakryly vzrostlé stromy. Přesto jde o kouzelné místo, které často láká místní i přespolní.
A jak už to tak bývá, i Lačnovské skály jsou opředené řadou pověstí. Čerti prý poztráceli kameny, když stavěli v sousedním Lidečku Čertovy skály. „Tohle místo bylo odjakživa oblíbeným cílem trampů, kteří si po setmění dělali ve skalách ohně. Místní to z vesnice viděli a mysleli si, že tam čerti mají své reje. Proto se skalám zdaleka vyhýbali,“ vysvětluje Josef Kůdela.
Lačnovské skály jsou skvělým místem pro výlet. A zažít se toho dá v tomto koutu Valašska mnohem víc. Vždy na jaře v obci na blízkých loukách rozkvetou vzácné šafrány, které chodí obdivovat stovky lidí. Nahlédnout mohou také do temné historie konce druhé světové války, kdy nacisti vypálili osadu Vařákovy paseky. Tragédii připomíná v Lačnově muzeum. A poslední srpnovou sobotu místní zvou milovníky turistiky na Valašské túlání. Pro účastníky jsou připraveny různě náročné trasy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
