Ladovské městečko Štíty na Šumpersku se dodnes chlubí stopami středověku

Počátky města souvisí s kolonizační snahou šlechticů patřících do panské družiny využít co nejlépe svěřený pozemkový majetek. Podle názoru odborníků zde nejprve vznikl malý hrádek, který parně nesl jméno Schildberg, česky Šilperk – tedy štítová hora. Podle něj se město jmenovalo až do roku 1946, kdy bylo přejmenováno na Štíty.

Zakladatelem města byl pravděpodobně tehdejší majitel zábřežského panství a člen markraběcí družiny Protiven (Protiva) ze Zábřehu. Právě ten dal vystavit v roce 1278 listinu, v níž potvrzuje práva k šilperské rychtě.

Fatní kostel Nanebvzetí Panny Marie ve štítech je dominantou městal|foto: Miroslav Kobza

Zakládání měst mělo svůj pevný řád. Podle historiků si noví osadníci nejprve na vyčleněné parcele postavili boudu – tzv. polozemnici umístěnou v zadním traktu pozemku. Tam pak žili do doby, než byl dům hotov.

I ve Štítech mají Zlatou uličku

Ve Štítech tomu ale mohlo být jinak, neboť centrum města je umístěno na prudce se svažujícím ostrohu, který toto těžko umožňoval. Obyvatelé tak nejprve postavili sklep, který byl centrem jejich podnikání či obchodu. Sklepy byly chráněny proti požárům, jež byly v dobách dřevěných městeček až příliš časté.

Protože stejně jako dnes, byla i v minulosti nejlepší poloha pro městský dům kolem náměstí. Proto se snažili lokátoři umístit kolem hlavního prostranství co nejvíce domů. Vznikaly tak úzké parcely o šířce od 10 do 16 metrů, na nichž rostly pitoreskní domy. Unikátní ukázkou těchto původních parcel je štítecká „Zlatá ulička“ – řada domů při prudce se svažující cestě z náměstí ke škole, kde si domy dodnes zachovaly původní půdorys i orientaci štítem do cesty.

Štíty na pohlednici v roce 1903|foto: Archiv Miroslava Kobzy

V 16. století se postupně některé parcely zcelovaly a bylo tak možné stavět i honosnější domy. Barokní a zejména klasicistní budovy najdeme na štíteckém náměstí dodnes. Jednou z nejstarších ukázek je původní štítecká radnice, dnes měšťanský dům č. p. 38, která pochází z 16. století.

Dalším pozůstatkem středověké architektury jsou tzv. soudky. Jedná se o úzké uličky mezi některými domy, které měly jak význam dopravní – umožňovaly rychlý přístup do zadních traktů domů přímo z náměstí, tak zejména protipožární, protože oddělovaly bloky domů, které pak bylo možné lépe hasit a ochránit tak ostatní zástavbu.

Pohled na zadní trakty dolní části náměstí se zachovalými domy na středověkých parcelách|foto: Miroslav Kobza

Ve Štítech byla část těchto uliček zazděna a vznikly tak dlouhé chodby. Tři se však zachovaly do dnešních dnů a místní obyvatelé je dodnes používají.