Lazurovací nátěry ochrání dřevo a navíc zdůrazní jeho přirozenou kresbu a strukturu

Lazurovacích nátěrů je na trhu velké množství. Podle báze, na které byly vyrobeny, se dělí ponejvíce na syntetické, olejové a vodou ředitelné. Doposud nejvíce používané syntetické lazury pomalu vytlačují právě vodou ředitelné a olejové nátěry. Důvodem jej jejich šetrnost k životnímu prostředí. Kupodivu, zkušenosti odborníků ukazují, že jsou v ochraně dřeva stejně účinné, jako syntetické lazurovací nátěry a vydrží podle stanoviště od tří do sedmi let. Co se týče odstínů lazurovacích nátěrů, vyrábí se velké množství od bezbarvé až po černou.

I po patnácti letech vypadá nátěr lazurou docela slušně|foto: Miroslav Kobza

Při aplikaci lazur na dřevo je nutné pracovat se dřevem dostatečně proschnutým. Je-li to možné, je lépe, když dřevo před penetračním nátěrem není ohoblováno a obroušeno. V takovém případě se první vrstva zasákne hlouběji. Dá se však samozřejmě natřít i opracované dřevo. Pro první nátěr se vždy používá tenkovrstvá lazura. Silnovrstvé lazury se pak používají zejména v interiérech na další dva nátěry. Tři vrstvy jsou dostatečné ale i u tenkovrstvých lazur v exteriérech. U olejových nátěrů se barva tolik nevsakuje a stačí tedy nátěry dva, přičemž je záhodno vždy přebytečnou barvu setřít flanelovým hadříkem.

Lazury se nejčastěji nanášejí štětcem. Je sice možné nanášet i válečkem, stříkáním či dokonce namáčením, ovšem odborníci hobby uživatelům vždy doporučují spíše štětec, který umožňuje dobrou aplikaci lazur. I když existují i speciální lazurovací štětce, podle profesionálů je na veškeré nátěry vždy top nářadím štětec vytvořený z pravých čínských štětin.