Libry do kapsy a hora papírů. Návštěva stanice technické kontroly v Egyptě může být velké dobrodružství

Obrnit se trpělivostí, vzít si den dovolené, a do kapes připravit štůsky všimného – takto vybavený vyrazil náš blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček v Káhiře na tamní stanici technické kontroly. Zahraniční zpravodajové Českého rozhlasu musí na svých postech řešit každodenní stejné problémy, jako doma v Česku. V některých zemích ale mají tyto všední záležitosti svá silná specifika. A Egypt k nim rozhodně patří.

Parkuju před Stanicí technické kontroly v centru Káhiry, otevírám haupnu, tak, jak to tu dělají všichni, a čekám na první krok, kterým je to, že místní technik okopíruje na špinavý papír výrobní číslo karoserie a motoru. A tady nastává první háček. Pán se k číslu motoru nemůže dostat. Říká, že u tohoto typu vozidla se musí odmontovat filtr, a to si mám zařídit. Když jsem ale zastrčil drobný obnos do kapsy, pán se k tomu číslu motoru nakonec přeci jen docela dobře dostal.

egyptské libry, ilustrační foto

Pán u přepážky číslo čtyři mě posílá do místnosti s nápisem „Dopravní prokuratura“. Tady je ovšem obrovská tlačenice, občas nějaké hádky, každý tu čeká s obavami čeká na svůj verdikt, protože se tu platí pokuty za uplynulé tři roky. Většinou za parkování, překročení rychlosti, a podobně.

Lékárnička za obnos

Mám jít prý dovnitř, tam odevzdávám důstojníkovi technický průkaz od auta, a jdu zpátky ven do tlačenice, čekat mezi ostatní. Teď evidentně vyřídili jednu várku, vyvolávají jména, policista se dost marně snaží umravnit čekající, aby stáli ve frontě.

Teď už mi papíry trochu přetékají přes ruku, je dobré si v nich udělat chvíli pořádek. Se slečnou v béžové budce se nedá moc bavit, protože si právě objednává sendviče se sýrem, ale tak nějak chápu, o co jde, je to pojištění na další rok, nakonec mě posílá vedle do modré plechové budky, a tam zase získávám za nepatrný obnos tašku s lékárničkou, tedy povinnou výbavou auta.

Bodrý pán dává dohromady do tašky lékárničku, podává mi ji, a ptá se, kde má svůj čaj, arabsky „šáj“. V Egyptě ovšem tenhle výraz a za těchto okolností neznamená jen horký nápoj, ale také všimné. Příjemnému pánovi mizí v dlani moje dvacetilibrovka. Čajů jsem tady během dopoledne rozdal opravdu hodně.

Čtěte také

A není to zdaleka poslední řízení. Bodrý pán od lékárniček mi ukazuje malý stoleček na ulici, tam se mám ohlásit s malým formulářem, který jsem už nevím kde získal. A pánové mě žádají, abych přijel s autem na další prohlídku, tentokrát zřejmě světel, blinkrů a podobně. Když říkám, že parkuju trochu daleko, mávnou rukou, že prý deset let starému autu určitě všechno funguje.

Nečekaná komplikace

Už si myslím, že jsem skoro hotový a čekám pouze na nový technický průkaz, ale věci se začnou znovu komplikovat

Zcela oproti předchozím zvyklostem je po mně požadována platba kartou, ovšem kartou egyptskou, kterou nevlastním. Na druhou stranu mezi zdejšími žadateli panuje vedle řevnivosti u okének také obrovská solidarita, takže mi jeden z nich zaplatí částku asi tří tisíc korun jeho vlastní kartou, samozřejmě jsem mu ji hned uhradil v hotovosti.

Egypt, opraváři aut

Na dnešní dráze byla tahle překážka takovým Taxisovým příkopem, takže po jejím zdolání mám dobrý pocit, ale stále také ještě nejistotu, jestli dnes zvládnu boj s úřady až do konce.

Neuvěřitelné! Dostávám kartičku o technické způsobilosti na další tři roky. To znamená, že když všechno půjde hladce, tak sem další tři roky nevkročím.

Spustit audio