Lom v Brlohu na Pardubicku vypráví příběh dvou moří a prvohorních trilobitů

4. květen 2015
Česko – země neznámá

Obec Brloh leží asi čtyři kilometry od Přelouče v Pardubickém kraji. Pojmenování dostala podle brlohů divoké zvěře, hlavně vlků. Dávno před vlky ovšem tuto krajinu obývali jiní živočichové – trilobiti.

Opuštěný lom je místo, kde se pomyslně střetávají dvě moře. Prvohorní, 450 milionů let staré, a potom o něco mladší z doby dinosaurů. Pravěká historie je dodnes vidět na skalách a balvanech.

Svoje tajemství začal lom vydávat před sedmdesáti lety. Geologové objevili řadu zkamenělin trilobitů a ramenonožců. Nálezy jsou dnes umístěny ve sbírkách Národního muzea v Praze. O něco později, v padesátých letech 20. století, začala v Pardubicích stavba Wonkova mostu a křemenec z Brlohu byl hlavním stavebním materiálem, který dělníci používali.

A pak se vlastně nedělo nic. Stavba skončila, lom začal pozvolna zarůstat a navíc se v něm kupil nepořádek a odpad. Na jeho dně skončilo 160 betonových panelů, které tam „dopravila“ povodeň.

Stav před vyčištěním lomu

Teprve předloni došlo ke změně. Postaral se o ni Národní geopark Železné hory s pomocí obce a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Postupně se jim podařilo místu vrátit podobu, jakou mělo po ukončení těžby kamene.

V současné době je lom Brloh součástí unikátní geologické stezky, která mapuje celou historii planety Země.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d6395.164409543068!2d15.555061656873024!3d49.99818064308742!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDU5JzU0LjciTiAxNcKwMzMnMTAuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1430728413203" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kop
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.