Loreta na pražských Hradčanech ukrývá architektonické skvosty i vzácný poklad
Svatá Chýše. Krypta s vzácnými freskami otevřená poprvé po staletích. Zvonkohra, která je evropským unikátem. Nebo poklad v čele s monstrancí plnou diamantů. To vše ukrývá Loreta na pražských Hradčanech, pozoruhodná barokní památka a poutní místo. Jeho proslulost lze v rámci Prahy srovnat snad jen s věhlasem sošky Pražského Jezulátka.
Historie Lorety se začala psát položením základního kamene Svaté Chýše 3. června 1626. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz. Pod lobkowiczkým patronátem fungovala Loreta až do počátku 20. století.
Široké průčelí s věží, z níž každou hodinu zaznívají tóny loretánské zvonkohry, neunikne pozornosti kolemjdoucích. A komu by nestačil malebný pohled, který se otevírá z terasy před Černínským palácem, může sestoupit na Loretánské náměstí a projít branou Lorety, kde čekají další zajímavosti.
Volně v prostoru nádvoří, obklopená patrovým ambitem s nárožními kaplemi, stojí samotná „loreta“. Loretánská kaple, kopie nazaretského „svatého domku“, takzvané Santa Casy, která je uctívaná v italském Loretu jako místo, v němž došlo k zázraku Vtělení. Kaple je zvnějšku po italském vzoru bohatě zdobená reliéfy.
Z nekvalitních zvonů evropským unikátem
Každou hodinu se v hodinové věži rozezní zvonkohra. Byla objednaná na konci 17. století u amsterdamského zvonaře. „Ten se sice vyučil u výborného mistra, ale sám tak výborným mistrem nebyl,“ vypráví Markéta Baštová, kurátorka Lorety a sbírek Provincie kapucínů v ČR. Často se mu stávalo, že mu zakázky byly pro nedostatečnou kvalitu vráceny. A tak se mu v dílně hromadily zvony, které neměl kde udat.
Až přijel kupec z Prahy, který chtěl pro Loretu objednat zvonový soubor. Holandský mistr odhadl, že Pražák tomu moc nerozumí a nekvalitní zvony mu prodal. Přesto je dnes loretánská zvonkohra evropským unikátem, protože na rozdíl od jiných, těch nejkvalitnějších holandských či belgických zvonkoher, se s ní v průběhu let nijak „nehýbalo“. Dochovala se v původním stavu a funguje přesně jako v době vzniku.
V ose nádvoří, za loretánskou kaplí, si můžete prohlédnout poutní kostel Narození Páně, který má jeden z nejkrásnějších zachovaných rokokových interiérů v Praze. A v něm se ukrývá další zajímavost.
Krypta odhalila fresky podle Rembrandta
Vědělo se, že v kostele existuje krypta Dobrodinců. „Protože v ní ale nebyl pohřben nikdo důležitý, tak nebyla od konce 18. století otevřena,“ líčí Markéta Baštová. Ona a její kolegové ale v archivních pramenech objevili zmínku, že by krypta měla být vyzdobena freskami. Léta pak usilovali o to, aby mohli kryptu otevřít. Před několika lety se to konečně podařilo. Zvedl se kámen, který zakrýval vstup do krypty se schodištěm, a následoval šok.
„Nikdo nečekal, že by fresky mohly být tak kvalitní a tak výjimečné,“ říká Markéta Baštová. „Hlavní výjev, který zobrazuje vzkříšení Lazara, je malován podle Rembrandtova leptu. A to v době, kdy Rembrandt ještě žil.“ Krypta byla poté opět uzavřena. Zda na roky, desetiletí či staletí, to ukáže čas. Kopie fresek s figurálními motivy na pomezí kresby a malby v odstínech černé a šedé, které vznikly v roce 1664, je ale možné si prohlédnout ve 3D modelu krypty, který tu pro návštěvníky vytvořili.
Zajít se vyplatí i do klenotnice, kde se představuje podstatná část proslulého Loretánského pokladu. Jde o soubor darů z vděčnosti. Vedle pokladu při katedrále svatého Víta se jedná o nejcennější chrámový poklad v republice.
Vévodí mu Diamantová monstrance, zvaná též Pražské slunce, zhotovená na konci 17. století ve Vídni s použitím neuvěřitelných 6 222 diamantů. Skvostná je i Prstenová monstrance. Vznikla jako koláž ze šperků darovaných šlechtičnami. Množství a pestrost šperků jsou neuvěřitelné.
O Loretu i o poutníky od založení místa pečují řeholníci Řádu menších bratří kapucínů, Provincie kapucínů v ČR. Jejich klášter s kostelem Panny Marie Andělské stojí v sousedství. Zajímavostí je, že klášter nabízí možnost krátkodobého ubytování nejen pro studenty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Všechny peníze dostane rodina Martínka. Stát ani Donio si nic nevezmou, popisuje zakladatel webu
-
‚Moderní, proevropská a liberální strana.‘ Progresivní Slovensko v čele se Šimečkou šlape Ficovi na paty
-
Antimonopolní úřad podezírá Globus z dlouhodobé diskriminace dodavatelů, zahájil správní řízení
-
Univerzita prodala pozemky za 400 milionů. Získala je firma bez peněz, obchod řídil rektorův známý