Loreta na pražských Hradčanech ukrývá architektonické skvosty i vzácný poklad
Svatá Chýše. Krypta s vzácnými freskami otevřená poprvé po staletích. Zvonkohra, která je evropským unikátem. Nebo poklad v čele s monstrancí plnou diamantů. To vše ukrývá Loreta na pražských Hradčanech, pozoruhodná barokní památka a poutní místo. Jeho proslulost lze v rámci Prahy srovnat snad jen s věhlasem sošky Pražského Jezulátka.
Historie Lorety se začala psát položením základního kamene Svaté Chýše 3. června 1626. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz. Pod lobkowiczkým patronátem fungovala Loreta až do počátku 20. století.
Široké průčelí s věží, z níž každou hodinu zaznívají tóny loretánské zvonkohry, neunikne pozornosti kolemjdoucích. A komu by nestačil malebný pohled, který se otevírá z terasy před Černínským palácem, může sestoupit na Loretánské náměstí a projít branou Lorety, kde čekají další zajímavosti.
Volně v prostoru nádvoří, obklopená patrovým ambitem s nárožními kaplemi, stojí samotná „loreta“. Loretánská kaple, kopie nazaretského „svatého domku“, takzvané Santa Casy, která je uctívaná v italském Loretu jako místo, v němž došlo k zázraku Vtělení. Kaple je zvnějšku po italském vzoru bohatě zdobená reliéfy.
Z nekvalitních zvonů evropským unikátem
Každou hodinu se v hodinové věži rozezní zvonkohra. Byla objednaná na konci 17. století u amsterdamského zvonaře. „Ten se sice vyučil u výborného mistra, ale sám tak výborným mistrem nebyl,“ vypráví Markéta Baštová, kurátorka Lorety a sbírek Provincie kapucínů v ČR. Často se mu stávalo, že mu zakázky byly pro nedostatečnou kvalitu vráceny. A tak se mu v dílně hromadily zvony, které neměl kde udat.
Až přijel kupec z Prahy, který chtěl pro Loretu objednat zvonový soubor. Holandský mistr odhadl, že Pražák tomu moc nerozumí a nekvalitní zvony mu prodal. Přesto je dnes loretánská zvonkohra evropským unikátem, protože na rozdíl od jiných, těch nejkvalitnějších holandských či belgických zvonkoher, se s ní v průběhu let nijak „nehýbalo“. Dochovala se v původním stavu a funguje přesně jako v době vzniku.
V ose nádvoří, za loretánskou kaplí, si můžete prohlédnout poutní kostel Narození Páně, který má jeden z nejkrásnějších zachovaných rokokových interiérů v Praze. A v něm se ukrývá další zajímavost.
Krypta odhalila fresky podle Rembrandta
Vědělo se, že v kostele existuje krypta Dobrodinců. „Protože v ní ale nebyl pohřben nikdo důležitý, tak nebyla od konce 18. století otevřena,“ líčí Markéta Baštová. Ona a její kolegové ale v archivních pramenech objevili zmínku, že by krypta měla být vyzdobena freskami. Léta pak usilovali o to, aby mohli kryptu otevřít. Před několika lety se to konečně podařilo. Zvedl se kámen, který zakrýval vstup do krypty se schodištěm, a následoval šok.
„Nikdo nečekal, že by fresky mohly být tak kvalitní a tak výjimečné,“ říká Markéta Baštová. „Hlavní výjev, který zobrazuje vzkříšení Lazara, je malován podle Rembrandtova leptu. A to v době, kdy Rembrandt ještě žil.“ Krypta byla poté opět uzavřena. Zda na roky, desetiletí či staletí, to ukáže čas. Kopie fresek s figurálními motivy na pomezí kresby a malby v odstínech černé a šedé, které vznikly v roce 1664, je ale možné si prohlédnout ve 3D modelu krypty, který tu pro návštěvníky vytvořili.
Zajít se vyplatí i do klenotnice, kde se představuje podstatná část proslulého Loretánského pokladu. Jde o soubor darů z vděčnosti. Vedle pokladu při katedrále svatého Víta se jedná o nejcennější chrámový poklad v republice.
Vévodí mu Diamantová monstrance, zvaná též Pražské slunce, zhotovená na konci 17. století ve Vídni s použitím neuvěřitelných 6 222 diamantů. Skvostná je i Prstenová monstrance. Vznikla jako koláž ze šperků darovaných šlechtičnami. Množství a pestrost šperků jsou neuvěřitelné.
O Loretu i o poutníky od založení místa pečují řeholníci Řádu menších bratří kapucínů, Provincie kapucínů v ČR. Jejich klášter s kostelem Panny Marie Andělské stojí v sousedství. Zajímavostí je, že klášter nabízí možnost krátkodobého ubytování nejen pro studenty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚18 měsíců nebo déle.‘ Vláda schválila návrh na evidenci ubytovaných, ochránce soukromí oslyšela
-
Válečná reportérka: Znásilnění je efektivní a ‚levnou' zbraní. I proto je tak těžké proti němu bojovat
-
‚Skloubit bádání a mateřství je výzva.‘ Vědkyním má pomoc nový zákon, podle socioložky ale nic neřeší
-
Týdeník iROZHLASu: Bidenovo odstoupení, nekončící vrbětická kauza i děravá digiobčanka