Loutkové divadlo Přerovský Kašpárek patří k nejstarším v Česku. Hraje už 102. sezonu

7. únor 2018
Potkáte se s černokněžníky, králi, princeznami, ale také třeba s černošskou kapelou

V Přerově sídlí jedno z nejstarších amatérských loutkových divadel v republice. Jeho tradice sahá až na začátek minulého století. Tehdy se ještě hrávalo v bytě principála. Od roku 1936 mají ochotníci vlastní kamenné sokolské divadlo na nábřeží řeky Bečvy. Skoro se ani nechce věřit, že soubor vstoupil do 102. sezony.

Kamenné divadlo přerovských loutkářů stojí blízko centra už 80 let. Ve své době prý patřilo díky technickému vybavení k nejmodernějším nejen u nás, ale i v Evropě. Začátky ochotníků ale sahají mnohem dál. Přesně do roku 1915, kdy Sokolové Josef Hronek a Artur Gleich začínali hrát doma, v rodině. O pár let později už zkoušeli v hotelu Praha nebo v měšťanské škole. Amatérský soubor se nakonec dočkal vlastní divadelní scény, což bylo tehdy velmi neobvyklé.

V zázemí divadla se pohybuje kolem 20 členů souboru. „Dělají a umí vlastně všechno. Jednou režírují, podruhé vodí marionety, propůjčují jim hlasy. A když je potřeba, vyrábí kulisy nebo opravují loutky,“ vysvětluje, jak to v souboru chodí, jeho principálka Marie Veřmířovská. Nejmladší loutkáři ještě chodí do školy, nejstarší už si užívají důchod.

Bludištěm zákulisí divadla se pohybují suverénně. A dost se nachodí. Po schodech musí na vodící můstky, kde mají zavěšené loutky potřebné pro představení. Po schodech dolů zase musí, když se potřebují doslova nasoukat na lavici recitátorů. Před sebou mají pulty s texty, mikrofony a očima sledují, co se děje na jevišti, aby se správně trefili slovy do úst loutce, kterou ovládají vodiči. Zkrátka je to sehraná parta, kterou každou neděli obecenstvo hned dvakrát odměňuje bouřlivým potleskem.

V Přerově sídlí jedno z nejstarších amatérských loutkových divadel v republice

Přerovští ochotníci hrají s marionetami. Důležitou úlohu má u každé pohádky loutka Kašpárka, která je vlastně takovým průvodcem. Nejstarší se ukrývá pod zámkem ve skříni. Brzy mu bude sto let a je celý vyřezaný ze dřeva. Ostatní loutky odpočívají ve skladu zavěšené u stropu, část z nich ochotníci přesunuli na patro po zkušenostech s velkou vodou. Potkáte se s černokněžníky, králi, princeznami, ale také třeba s černošskou kapelou. Marionet jsou stovky. Nechybí ani ty, které připomínají, jak velkou ničivou moc měly povodně. Zablácený potrhaný slon i jeden z předchůdců Kašpárka.