Lovecký zámeček na Vlčím kopci býval útočištěm na pár týdnů v roce. V období lovů a honů
Lovecký zámeček stojící na Vlčím kopci nedaleko Kladerub nad Oslavou na Vysočině je ojedinělou historickou památkou. Zámeček, dříve zvaný také jako Heinrichslust (Jindřichovo zátiší) stojí uprostřed lesů na úpatí kopce, který se svažuje do kaňonovitého údolí, kterým protéká řeka Oslava.
Okolí Vlčího kopce je protkáno loveckými stezkami a k samotnému zámku se dostanete z Kladerub takzvanou Haugwitzovou alejí, kterou tvoří mohutné buky.
Zámek vystavěl v letech 1829 až 1830 význačný vídeňský architekt Josef Kornhäusel pro majitele nedalekého náměšťského panství Jindřicha Haugwitze. Jeho rodina zámeček plně využívala pouze dva až tři týdny v roce, zpravidla na přelomu září a října za účelem pořádání honů. V okolí bylo totiž několik obor, které bývaly plné zvěře.
Stráně kolem koryta řeky Oslavy jsou dodnes protkány loveckými stezkami takzvanými pirštejchy (z německého Bergsteig – horská stezka). Lovecký zámeček na Vlčím kopci byl s náměšťským zámkem propojený cestou zvanou Anna Strasse, což byla udržovaná stezka, po které se dalo projet i s malým kočárem.
A ještě jedna zajímavost se váže k loveckému zámku. Haugwitzové měli v Náměšti svoji vlastní kapelu složenou z kantorů a hudebně nadaného služebnictva. Jako kapelník zde působil také slezský skladatel Gotfried Riegel, který složil kantátu „Ode an Heinrichslust“ – tedy Ódu na Jindřichovo zátiší. Autorem textu byl prý sám majitel panství Jindřich Haugwitz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinští dobrovolníci zachraňují lidi z Vuhledaru. Mnozí zůstávají kvůli svým domácím mazlíčkům
-
‚Němci nás ignorují a zneužili svůj zákon.‘ U hranic mají vyrůst větrné elektrárny, místním se ale nelíbí
-
Baker, Hassabis a Jumper. Trojice vědců získala Nobelovu cenu za chemii díky výzkumu proteinů
-
Lipavský k Vrběticím: Dneska víme, že Hamáček cestu do Moskvy plánoval a že tehdy lhal