Lovecký zámek Humprecht připomíná narozeninový dort. Má kouzlo inspirované italskou architekturou
Na Sobotecku v Královéhradeckém kraji jen málokdo přehlédne jednu z dominant Českého ráje. Národní kulturní památku, barokní zámek Humprecht. Unikátní oválná stavba inspirovaná dobovou italskou architekturou je jedinou svého druhu u nás. Stejně jako půlměsíc zdobící střechu věže.
Jen málokterý zámek byl tolik opěvován básníky. Humprecht získal jméno po svém zakladateli, známém barokním kavalírovi, hraběti Humprechtu Janu Černínovi z Chudenic. Ten patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty. Netradiční zámeček nechal postavit v letech 1666 až 1668 pražským architektem italského původu Carlem Luragem. Rodině Černínů stavba sloužila hlavně jako letní sídlo.
Dnes neodmyslitelně zdobí krajinu Českého ráje, připomíná lovectví a rod Černínů, ale i životní příběh lásky italské hraběnky Diany a Jana Humprechta Černína. Voní po růžích, bylinkách, loveckých vášních i zvěřině. Připomíná kavalírství, stavitelský um a také zemitost zdejší přírody.
Specifický oválný půdorys zámku je nezaměnitelný, stejně jako šestnáct metrů vysoká hodovní síň s několikanásobnou ozvěnou. Ta si mimo jiné zahrála ve filmu Pohlaď kočce uši.
Černínové a lovectví
Stále ještě novinkou je ve druhém patře zámku expozice Černínové a lovectví, kterou připravila uznávaná česká historička Naďa Kubů. Vypráví, jak Černínové ve své době obohatili lovecké tradice. Zaujme tu i galerie portrétů tehdejších loveckých psů.
Hrabě Humprecht Jan Černín byl vášnivý lovec, v okolní oboře choval daňky a jeleny a pořádal hony. Černínové vůbec byli nadšenými organizátory loveckých slavností a velkými propagátory tehdy nových francouzských parforsních honů.
V přízemí zámku je k vidění černá kuchyně, přípravna, jídelna a knihovna. V patře potom ložnice a salonky a také patrně nejznámější místnost zámku, akustická hudební síň. Její výška a elipsovitý půdorys zajistí, že když tu promluvíte nebo zazpíváte, vrací se váš hlas zpátky 6 až 8 vteřin. Stěny této síně zdobí fresky s výjevy z Černínova života.
Láska, která se dotkla věků
Jestli byl zámek Humprecht opravdu dárkem z lásky k svátku pro milovanou ženu, italskou hraběnku Dianu Marii z Gazolda, to se můžeme celkem oprávněně domnívat. Navíc je to krásně romantické.
Podle nedávných zjištění historičky Evy Chodějovské je zřejmé, že příčinou nespokojenosti Diany nebyly manželské neshody, které by vedly k údajnému rozvodu manželství, ale byl to stesk po slunném italském domově. Naše nevlídné klima zkrátka hraběnce nesvědčilo. A český temperament za tím italským také nejspíš trochu pokulhával.
Při zámecké prohlídce se u velkých portrétů obou sympatických osobnosti dozvíte celý příběh, který se dotýká i jejich synů, a manželství tak staví do světla nových souvislostí.
Půlměsíc na střeše
Při větší opravě zámku v roce 1829 vystřídal dvojramenný kříž na vrcholu věže turecký půlměsíc. Změnu inicioval sobotecký katolický děkan František Matějovič Vetešník. Exotický symbol měl připomínat čin Heřmana Černína z Chudenic, který byl dvakrát v Turecku a jako vyslanec údajně zabránil válce s Turky. Badatelé potvrdili, že úspěšný skutečně byl. Nejdřív se mu podařilo vyjednat příměří na třicet let, později bylo obnoveno na dalších dvacet let.
A kam od Humprechtu dál? Příjemná je procházka lesoparkem, který zámek obklopuje. Jen čtyři kilometry odtud narazíte na gotický hrad Kost s navazujícím půvabným údolím jménem Plakánek. A nedaleko je i památková rezervace Vesec s roubenými chalupami a filmovými příběhy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
