Magické rituály adventu a Vánoc našich předků
Jak trávili čas advent a přicházejících Vánoc naši předkové v Čechách, na Moravě a ve Slezsku? Zcela odlišně než my dnes: zpravidla pozvolna, v tichu, bez zábav a velkých darů a s minimem jídla.
O to zajímavější magické rituály kolem Vánoc naši předci prováděli a o to větší symboliku pro ně mělo dodržování určitých tradic, které byly se svátky spojeny. Ať už to bylo devět pokrmů na štědrovečerním stole, protože devítka byla číslem prosperity, přes zavěšování zeleného stromu ke stropu a špičkou dolů, aby připomínal roh hojnosti, až po obdarovávání zvířat, včetně škůdců.
Ryby na stolech našich předků chyběly, protože byly výsadou šlechty a církve, ale každý pokrm, který při devítichodové večeři snědli, měl přivolat zdraví, bohatství a hojnost.
Proč se o Vánocích nesměly konat zábavy a svatby, jak vypadala vánoční kuchyně a kdy se do našich zemí dostalo cukroví? Proč se živý vánoční strom zdobil ořechy a jablky a proč naši předkové obdarovávali pouze děti a zvířata? A kde se zrodili ty nejkrásnější české a moravské koledy? O tom všem s folkloristkou a spisovatelkou Kamilou Skopovou a etnologem z Národního ústavu lidové kultury Martinem Šimšou natáčela Markéta Ševčíková. Poslechněte si v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
