Malé dřevěné mlýnky jsou historickou zajímavostí Těšínska. Jeden stojí v Havířově
Větrné mlýnky zvané „viatraky“ bývaly součástí hospodářské usedlosti a sloužily vždy potřebám jedné rodiny. Vznikaly přibližně od roku 1900 do třicátých let 20. století, a to na území mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. V hojném počtu byly rozšířeny i v oblasti Těšínska v sousedním Polsku.
Většina zde žijících obyvatel pracovala v dolech nebo hutích a navíc měla i menší zemědělské hospodářství. Tito tzv. kovozemědělci bydleli převážně v samostatných usedlostech obklopených poli o rozloze jeden až tři hektary. Vlastní hospodářství, kde pracovaly převážně ženy a děti, jim zajišťovalo potravinovou soběstačnost. Zemědělská produkce a chov zvířat obvykle postačovaly na obživu i početné rodiny.
Původně každá usedlost vlastnila na šrotování obilí ruční rotační mlýnek. Na něm ale byla práce velmi namáhavá. Malé větrné mlýnky tak postupně vlastníkům domků se zahradou a menším polem přinesly do života značnou pomoc při zajišťování obživy a ulehčení od zdlouhavé ruční práce.
Dřevěná stavba mlýnku s turbínou měla obdélníkovou základnu o rozměrech přibližně 2 x 3 metry a výšku asi tři metry. Větrné kolo s nejprve dřevěnými, později pak kovovými lopatkami, dosahovalo průměru dva až tři metry. Vlastní mlecí zařízení se skládalo z přesně opracovaných mlecích kamenů - žernovů, dvou na sobě položených válců o průměru asi 50 centimetrů. Obilí se sypalo do otvoru ve středu horního kamene, jímž se otáčelo, a mouka se odsypávala z vodorovné spáry po obvodu. Doba mletí byla závislá na síle větru, při dobrém větru mlýnek sešrotoval 200 kilogramů vyschlého obilí za 24 hodin.
Až do současnosti se funkční historický větrný mlýnek dochoval v areálu památkově chráněné Kotulovy dřevěnky v Havířově. Dřevěnka z roku 1781 patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Od roku 1979 zde najdete expozici lidového bydlení z přelomu 19. a 20. století a od roku 1999 můžete v areálu zahrady navštívit také hospodářskou budovu s expozicí zemědělství.
Součástí hospodářství je i „viatrak“, který sloužil především ke šrotování obilí. Mlecí zařízení stojí v malém prkenném stavení, křídla mlýnku a mechanismus jsou ze železa. I dnes mohou návštěvníci v rámci prohlídky areálu sledovat mlecí zařízení v provozu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Z Kosťantynivky se evakuují desetitisíce lidí. ‚Nikdo neví, kam jet,‘ říká zástupce vojenské správy
-
Pokud bude izraelská odveta vůči íránu eskalační, může vyvolat spirálu násilí, varuje analytik Kraus
-
Severočeské derby opanoval Jablonec. Na stadionu U Nisy smetl Liberec 5:0
-
Ceny Thálie za činohru míří do pražského Divadla Na zábradlí. Získali je Kateřina Císařová a Miloslav König