Malé dřevěné mlýnky jsou historickou zajímavostí Těšínska. Jeden stojí v Havířově

29. leden 2018
Česko – země neznámá

Větrné mlýnky zvané „viatraky“ bývaly součástí hospodářské usedlosti a sloužily vždy potřebám jedné rodiny. Vznikaly přibližně od roku 1900 do třicátých let 20. století, a to na území mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. V hojném počtu byly rozšířeny i v oblasti Těšínska v sousedním Polsku.

Až do současnosti se funkční historický větrný mlýnek dochoval v areálu památkově chráněné Kotulovy dřevěnky v HavířověI dnes mohou návštěvníci v rámci prohlídky areálu sledovat mlecí zařízení v provozuMalé větrné mlýnky postupně vlastníkům domků se zahradou a menším polem přinesly do života značnou pomocAž do současnosti se funkční historický větrný mlýnek dochoval v areálu památkově chráněné Kotulovy dřevěnky v HavířověMlecí zařízení stojí v malém prkenném stavení, křídla mlýnku a mechanismus jsou ze železaVětrné mlýnky zvané „viatraky“ bývaly součástí hospodářské usedlosti a sloužily vždy potřebám jedné rodiny

Většina zde žijících obyvatel pracovala v dolech nebo hutích a navíc měla i menší zemědělské hospodářství. Tito tzv. kovozemědělci bydleli převážně v samostatných usedlostech obklopených poli o rozloze jeden až tři hektary. Vlastní hospodářství, kde pracovaly převážně ženy a děti, jim zajišťovalo potravinovou soběstačnost. Zemědělská produkce a chov zvířat obvykle postačovaly na obživu i početné rodiny.

Původně každá usedlost vlastnila na šrotování obilí ruční rotační mlýnek. Na něm ale byla práce velmi namáhavá. Malé větrné mlýnky tak postupně vlastníkům domků se zahradou a menším polem přinesly do života značnou pomoc při zajišťování obživy a ulehčení od zdlouhavé ruční práce.

Dřevěná stavba mlýnku s turbínou měla obdélníkovou základnu o rozměrech přibližně 2 x 3 metry a výšku asi tři metry. Větrné kolo s nejprve dřevěnými, později pak kovovými lopatkami, dosahovalo průměru dva až tři metry. Vlastní mlecí zařízení se skládalo z přesně opracovaných mlecích kamenů - žernovů, dvou na sobě položených válců o průměru asi 50 centimetrů. Obilí se sypalo do otvoru ve středu horního kamene, jímž se otáčelo, a mouka se odsypávala z vodorovné spáry po obvodu. Doba mletí byla závislá na síle větru, při dobrém větru mlýnek sešrotoval 200 kilogramů vyschlého obilí za 24 hodin.

I dnes mohou návštěvníci v rámci prohlídky areálu sledovat mlecí zařízení v provozu
I dnes mohou návštěvníci v rámci prohlídky areálu sledovat mlecí zařízení v provozu|foto: Naďa Čvančarová

Až do současnosti se funkční historický větrný mlýnek dochoval v areálu památkově chráněné Kotulovy dřevěnky v Havířově. Dřevěnka z roku 1781 patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Od roku 1979 zde najdete expozici lidového bydlení z přelomu 19. a 20. století a od roku 1999 můžete v areálu zahrady navštívit také hospodářskou budovu s expozicí zemědělství.

Součástí hospodářství je i „viatrak“, který sloužil především ke šrotování obilí. Mlecí zařízení stojí v malém prkenném stavení, křídla mlýnku a mechanismus jsou ze železa. I dnes mohou návštěvníci v rámci prohlídky areálu sledovat mlecí zařízení v provozu.

Související příspěvky

Unikátní mlýn v Hačkách si vyprojektoval sám mlynář

Mlýnek z Víru v Novém Městě na Moravě se točí už více než 70 let

Vodní mlýn v Bartošovicích opět vesele klape. Nemele už ale mouku

autor: can
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.

Zprávy z iROZHLAS.cz