Manželé Henčlovi: Sblížili se na kolotoči. Hlava se jim láskou točí už 60 let

Jejich láska je plná porozumění, tance, zpěvu a odhodlání udělat něco pro toho druhého a své děti. Jiřímu je 80, Jaroslava oslavila už 81. narozeniny a žijí v Rosicích u Brna. Znali od svých čtyř let, od mateřské školy. Tehdy ještě netušili, že se jednou jejich cesty zkříží a životem půjdou společně.

Když jsem s tebou, cítím se, jako bych našel to, co jsem celý život hledal.
spisovatel Nicholas Sparks

Dvacetiletý voják Jiří jel 10. srpna 1965 na opušťák domů. Na pouti v Zakřanech u Brna potkal o půl roku starší slečnu. „Chodili jsme spolu pořád na kolotoč, a tam se najednou sblížili. Bylo to hezký,“ vzpomíná Jaroslava. „Vždycky jsem se na ni těšil,“ dodává Jiří. „Nejvíc se mi líbilo, že když něco řekl, tak to na sto procent splnil. Ta jistota, to si dodnes vážím. Je galantní a mám to štěstí, že je můj,“ usmívá se Jaroslava.

12 fotografií

Ani ne po půl roce Jaroslava zjistila, že čeká miminko. Jiří se k tomu ale postavil čelem, a potvrdil tak Jaroslavě, že si dobře vybrala. „Bála jsem se, co na to řekne, ale on hned, že jsme na to dva. Tyhle slova byly moc hezký.“

Rodiče byli jejich radostí trochu zaskočení, ale oběma přáli a začali jim pomáhat se svatbou.

V obřadní den podstoupili dokonce starou svatební tradici – museli odprosit rodiče. „Byli jsme z toho trochu vyjukaní, ale přežili jsme to. Museli jsme jim poděkovat za výchovu a tak. Nikdo nám o tom nic neřekl,“ vypráví Jaroslava.

Na svatbě tančili, pak jeli domů k rodičům, kde přespávali i hosté. „Chtěli jsme tam být dřív než autobus s hosty, ale nevzali jsme si klíče. Tak jsme přelezli plot, vzali žebřík a pootevřeným oknem se dostali dovnitř. Ale než jsme se svlíkli, už přijel autobus. Bylo to napínavý. Ale hezký,“ vypráví Jiří.

Postupně přišly tři děti

V září téhož roku se jim narodil syn Jiří. „Probudila se ve mně starost, aby bylo vše, jak má,“ říká Jaroslava. „Oporu jsme měli v babičkách, hlavně z manželčiny strany, ta už nepracovala. Kdykoli jsme ji požádali, mohla a pomohla,“ říká Jiří.

O dva roky později se narodila dcera Miroslava a po deseti letech dcera Eva. „Evičce byl rok, když začala běhat. Se sousedkou jsme si udělaly kafe a koukaly na ni. Ona zase přiběhla, ale brnkla do stolu a celý to horký kafe se jí vylilo do obličeje. Tak honem do nemocnice,“ ještě dnes si vyčítá Jaroslava, přestože ji jako benjamínka měla neustále na očích. „A stejně jsem tohle neuhlídala.“ „A to jsme ještě měli problém s autem a strašně lilo. Byla to nešťastná náhoda, blbej den,“ také nerad vzpomíná Jiří.

V nemocnici malé Evě pomohli, popáleniny chladili a kromě drobné jizvy na krku by nikdo nic už dnes naštěstí nepoznal.

Jak si lásku uchovat do vyššího věku?

Rádi si spolu zatancují a čas tráví na milované zahrádce. „Láska je o štěstí,“ myslí si Jaroslava. „Mám rád srandu a rád si zpívám,“ notuje si Jiří písničku i během natáčení.

„Je mi oporou. Je starostlivý. Pořád se o něj bojím, hlavně když se něco nepředvídaného stane. Byli jsme třeba na dovolené, on hrál volejbal s mlaďoškama. Vyskočil a utrhl si achilovku.“

V takových chvílích si uvědomují, jak je všechno křehké. „Já teď dvakrát spadl při zahradních pracích, ale ona je taky starostlivá.“ „Protože zapomněl, kolik je mu let,“ směje se Jaroslava.

Láska se neptá, proč se co děje. Když zle je, na pomoc spěje.
indická moudrost

S věkem se o sebe více bojí a nechtějí si představit, že by tady jeden zůstal sám. Občas o tom ale uvažují. „Ještě si přejeme, aby to chvíli vydrželo. Máme i zdravé děti a vše je tak, jak má být. Máme vnoučata a pravnoučata. Každýmu se nepovede být spolu tolik roků. Už jsme rádi, za to, co bylo. A že o sebe pořád stojíme,“ vyznává se Jaroslava a dávají si pusu.

„Je to krásný. Prožili jsme spolu krásný život a stále prožíváme. Su šťastný, že ju mám. A děkuju ju za všechno, že jsem díky ní takhle prošel život. Cítil jsem tu jistotu, že na mě doma někdo čeká a rád jsem se vracel,“ přidává svoje vyznání také Jiří.

Tělesný kontakt je podle nich důležitý pořád. I během natáčení se neustále dotýkali. „Su ráda, jaký je. Su ráda, že ho mám, neměnila bych. Když vidím to všechno okolo… Denně děkujeme.“

Kde padla první pusa? Co Jiřímu nejde za domácí práce a v čem se vyžívá Jaroslava? Kde trávili svoje první Vánoce? Jak obstáli v manželském testu? Poslechněte si další dojemný příběh už diamantového manželského páru v pořadu Zlatá láska.