Mariánský pramen v Zašové dal vzniknout poutnímu místu jménem Stračka
V obci Zašová mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm ve Zlínském kraji se nachází romantické poutní místo. Jmenuje se Stračka a vzniklo u pramene, který vyvěrá ze země u lesa pod kopcem Pohoř. Původ pramene je podle legendy připisován Panně Marii.
Legenda vypráví o rytíři, kterého kolem Zašové pronásledovali Tataři. Tři dny a tři noci bloudil v hlubokých lesích, až na smrt unavený z posledních sil poklekl a vroucně se modlil k Panně Marii. Když únavou usnul, zjevila se mu ve snu Matka Boží s děťátkem. Spouštěla k němu šňůru, aby se jejího konce chytil a kráčel za ní.
Když se rytíř posléze probudil, zjistil, že leží na okraji lesa u pramene vody na dohled nejbližších chalup. A byl zachráněn. Rytíř nechal pak z vděčnosti postavit na místě kapličku s obrazem Panny Marie.
Tolik praví pověst, jejíž historický podklad by mohl souviset s obdobím tatarského vpádu do Evropy, kdy v roce 1241 porazili Tataři slezská knížata a mezi vojáky byl i prchající pán z Kornic. Útočiště našel právě ve Stračce a stal se zakladatelem tohoto místa. Obraz Panny Marie se dnes nachází v zašovském farním kostele a jeho vznik se odhaduje ve 14. nebo 15. století.
Pramen Stračka se nachází zhruba patnáct minut chůze od kostela. Jeho voda je velice chutná, místní kronika zmiňuje dokonce řadu uzdravení.
Areál Stračky vznikl v roce 1895, kdy byla ve stráni zřízena jeskyňka se sochou Panny Marie. A proč se místu říká právě Stračka? „Jediná souvislost by snad mohla být s kytkou Ostrožkou stračkou, ovšem dnes už nikdo neví, proč lidé pro toto místo takový název zvolili,“ říká Josef Krupa z Občanského sdružení Mariánský pramen ve Stračce.
Poutní místo Stračka v Zašové je součástí Evropské kulturní stezky, která vede z Hostýna přes Zašovou až na Radhošť ke kapli svatého Cyrila a Metoděje. „Jaksi nepřímo to navazuje na jinou legendu, podle které se svatí bratři Cyril s Metodějem u pramene v Zašové osvěžili, když putovali na Radhošť, aby vymýtili pohanské zvyky,“ dodává Josef Krupa.
Dnes je prostor Stračky zastíněn vzrostlými lípami a ohrazený kamenným zábradlím. Stračku pravidelně navštěvují lidé, kteří si sem přijdou odpočinout nebo se pomodlit, a také návštěvníky, kteří si chtějí naplnit nádoby vynikající pramenitou vodou. Místo je dostupné pro cyklisty i rodiny s dětmi. V parném létu nabízí příjemnou a klidnou oázu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ševčík se vrací do vedení fakulty VŠE. Nová děkanka si ho vybrala jako proděkana pro ekonomiku
-
Motoristy buduji jako pravicovou alternativu. Chceme nahradit pozice, které vyklízí ODS, říká Macinka
-
Čipy z Beskyd vydělají Česku miliardy ročně. Vláda bude firmě kompenzovat drahé energie
-
Fotbalisty čeká rozhodující duel o postup ze skupiny, Turecko potřebují porazit