Marie Terezie svoji korunovaci v Praze nijak neprožívala, viděla v ní formalitu, kterou musela podstoupit. O české zemi věděla pramálo
Císařovna Marie Terezie si české země ani jejich obyvatelstvo příliš neoblíbila. Většinu času trávila ve Vídni, občas zajížděla do Budapešti a Pressburgu, nynější Bratislavy.
V roce 1743 přesto Marie Terezie do hlavního města Čech přijela na svou korunovaci českou královnou. Přestože výslovně nakázala, aby se ceremonie ve svatovítském chrámu obešla bez okázalosti, vyzněla korunovace v provinční Praze pompézně.
Královnu při vjezdu do Prahy doprovázeli jezdci, pážata a kyrysníci. Jízdu královského kočáru taženého šestispřežím doprovázeli hudebníci a trubači. Vlastní korunovaci Marie Terezie nijak neprožívala, viděla v ní víceméně formalitu, kterou musela podstoupit. O české zemi věděla pramálo, představovala pro ni pouze území, které nesměla ztratit. Nádherná zlatá koruna, bohatě posázená safíry, smaragdy, rubíny a perlami, jí připomínala šaškovskou čapku, jak se sama vyjádřila.
Éra její vlády však pro české země znamenala počátek rozvoje rukodělné výroby a později prvních továren. Díky tomu se Čechy postupem času staly nejprůmyslovější zemí celého habsburského mocnářství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.