Mářiny paměti aneb U Janáčků. Necenzurované vzpomínky hospodyně Leoše Janáčka a jeho ženy Zdenky

8. březen 2025

Mářa neboli Marie Stejskalová (1873-1968) nastoupila do služby u Janáčků 27. srpna 1894, když jí bylo jednadvacet let. Leoš Janáček a jeho žena Zdenka pro ni byli milostpán a milostpaní. Jemu bylo čtyřicet a jí devětadvacet. Mářa zůstala ve službě až do Zdenčiny smrti, tedy do 17. února 1938. U Janáčkových celých těch 44 let bydlela, byla hospodyní i kuchařkou a v dobrém i zlém svědkyní všeho, co se v domácnosti a mimo ni dělo.

Mářiny vzpomínky zapsala ještě před její smrtí publicistka Marie Trkanová. Knižně byly vydány už třikrát, ale kvůli zásahům do textu v 50. letech 20. století ve výrazně zkrácené a cenzurované verzi. Teprve nedávno se našla originální, neupravená verze těchto pamětí. V roce 2023 ji vydaly TIC Brno a Moravské zemské muzeum.

Účinkuje: Aranka Lapešová
Připravila: Šárka Zahrádková
Napsala: Marie Trkanová
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Zvukový mistr: Jana Meluzinová
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2024

Díky Šárce Zahrádkové, která z Mářiných vzpomínek připravila dvanáct kapitol pro Český rozhlas, teď můžete poslouchat mimořádně otevřené vyprávění o „nejhezčí a nejelegantnější dámě Brna“ Zdence a jejím manželovi Leoši Janáčkovi, který prý před svatbou chodil všelijak a prádlo míval načisto roztrhané. Mářa dále vypráví o tragickém osudu jejich dcery Olušky a smutku, který v celé domácnosti zavládl poté, co zemřela. Marie Stejskalová svědčí i o tom, jak se milostpán seznámil v Luhačovicích s Kamilou Stösslovou a jaké roztržky to u Janáčků způsobilo.

Mářa zachycuje také dobovou atmosféru a píše, že „velká pánova láska byla varhanická škola“. Své žáky prý Janáček často přiváděl domů k obědu. Skladatelovo tvůrčí úsilí dovedla odhadnout podle toho, kolik ráno chybělo petroleje v lampě z jeho pracovny. Nové červené kravaty zase uměly vykřičet do světa, že Janáčkův vztah s paní Stösslovou pokračuje…

Spustit audio

Související