Maryčka Magdónová z Bezručovy básně prý odpočívá na hřbitově na Pražmě
V letech 1891 až 1893 pobýval básník Petr Bezruč ve Frýdku-Místku. Ví se o něm, že jeho oblíbeným místem byly hospůdky. V jedné z nich ho obsluhovala krásná Maryčka Sagonová, manželka hospodského, který byl alkoholik a svou ženu neustále trápil. Petr Bezruč ji údajně platonicky miloval.
Na svých procházkách po beskydských kopcích si v hospůdce pod Bílým Křížem vyslechl vyprávění místních horalů o jisté Maryčce Magdónové, která spáchala sebevraždu skokem do řeky poté, co ji hajný přivedl na Frýdecký zámek k výslechu, protože sbírala v lese dřevo na otop.
Podle osmdesáti osmi letého Viléma Vlka z Palkovic, jednoho z posledních žijících bezručologů, se právě osudy těchto dvou Maryček staly podkladem pro vznik Bezručovy básně Maryčka Magdónová, kde básník popisuje těžký úděl chudých obyvatel tohoto Bohem zapomenutého, ale krásného kraje.
Popisuje ho na osudu dívky, která přišla o rodiče a musela se postarat o své sourozence. Nešťastný a tragický příběh chudého děvčete z hor, kterou nakonec osud přiměl skočit ze skal podél břehů do divoké vody řeky Ostravice, je obecně znám.
Pomník básníkovy fiktivní postavy stojí u ohradní zdi hřbitůvku na Starých Hamrech, aby symbolicky připomínal, že právě tam byli pochováváni sebevrazi. Pomník nechal u ostravského akademického sochaře Augustina Handzela zhotovit starohamerský oddíl Sokolů. Odhalen byl 14. srpna 1933 a zároveň připomenuty 65. narozeniny „slezského barda“ Petra Bezruče.
Maryčka Magdónová zde však nikdy nežila a hrob tam také nemá. Pravá Maryčka Magdónová žila před tragickou událostí roku 1891 na Pražmě. Jestli je na místním hřbitově, který dnes nese její jméno, také její hrob, zatím nevíme. Ve farních knihách není zmínka o sebevraždě, ale o žaludeční nemoci, na kterou Maryčka údajně zemřela v listopadu 1891.
Pokud by byla sebevražedkyně, pak by byl její hrob až někde za zdí hřbitova. Pokud chceme věřit farním knihám v Pražmě, pak se podařilo Maryčku pohřbít na hřbitově, a tak s konečnou verzí o žaludeční nemoci, tedy tyfu, obejít tehdejší předpisy. Tak to alespoň vypráví Vilém Vlk z Palkovic.
Zvláštní ale je, že na mnohých internetových turistických stránkách se dočtete, že na hřbitově na Pražmě je hrob Maryčky Magdónové. Není to však ověřená skutečnost. On tam sice podle všeho je, ale nikdo neví kde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Politoložka: Trafiky a handly. Neúspěch Zemanové a Baxy jako vzkaz prezidentovi, aby se v Senátu dohodl
-
‚Svoboda má svou hranici.‘ Přečtěte si, proč soud uložil Vrabelovi podmínku za šíření poplašné zprávy
-
Soud v kauze Peterkové přerušil jednání. Její příznivci vylomili dveře, musela zasahovat stráž a policie
-
‚Katastrofy jsou stále častější a intenzivnější.‘ Unie kvůli lesním požárům zdvojnásobí hasičskou flotilu