Masarykovo zdymadlo v Ústí nad Labem má dvě plavební komory i rybí přechod

Masarykovo zdymadlo zdobí kromě vlastního jména i kamenný lev, který symbolizuje, že jde o zatím poslední říční stupeň na českém území. Od roku 1958 je zdymadlo kulturní památkou a zároveň stále funkčním pomocníkem pro splavnost Labe.

Pod architektonickým návrhem je podepsaný František Vahala, který zemřel v roce dokončení díla. Podařilo se zatopit dva kilometry dlouhé střekovské peřeje, které znemožňovaly plavbu lodí s větším ponorem. Přitom rozvíjející se průmysl a těžba uhlí stále zvyšovaly poptávku po dopravě a plavba byla ekonomicky výhodná. Začínalo se budováním plavebních komor, průběžně navázala stavba jezu a vodní elektrárny – ta byla dokončena v roce 1936.

Stavba je unikátní i v tom, že ačkoli byla původně plánovaná na zhruba 20 let, slouží dodnes. Jen se průběžně rekonstruují opotřebované části. Zdymadlo přežilo i velké povodně v roce 2002.

Střekovské zdymadlo má dvě plavební komory. Velká komora je 170 metrů dlouhá a 24 metrů široká s minimální hloubkou 3 metry. Má kapacitu čtyř plavidel tzv. labského typu o nosnosti tisíc tun. Malá plavební komora slouží menším lodím, výletním parníkům, sportovním a rekreačním plavidlům.

Pomocí jezu se dá dosáhnout zhruba devítimetrového rozdílu hladiny. Průměrný průtok se pohybuje kolem 239 metrů kubických za sekundu. Výraznou zátěžovou zkouškou prošlo dílo v srpnu 2002 při povodních, kdy průtok dosahoval až 4 700 kubíků za sekundu.

Pilíře jezu|foto: Stanislava Brádlová

Ryby dostaly nový přechod

Součástí vodního díla je i elektrárna, která využívá přirozeného průtoku vody u levého břehu. Je osazena třemi vertikálními Kaplanovými turbínami a roční produkce elektřiny se pohybuje mezi 80 až 100 miliony kWh. Provoz zastavuje až ve chvíli, kdy vodočet v Ústí nad Labem hlásí méně než 560 centimetrů.

Mohutná překážka v toku řeky ovšem znemožnila volný pohyb ryb, a tak ke zdymadlu přibyl tzv. rybí přechod. Vede jezovým pilířem při vodní elektrárně až k pozorovatelně, která díky skleněnému oknu umožňuje sledovat migraci ryb.

Původní rybí přechod byl poměrně krátký a prudký, a tak ho nemohly využívat všechny druhy. V posledních letech proto došlo k úpravě a protažení, aby se umožnil průchod lososům, kteří se do zdejších vod znovu vysazují, a musí během života překonat právě i tok řeky Labe při návratu nového pokolení z moře.

Břeh Masarykova zdymadla|foto: Stanislava Brádlová

Mohutnost Masarykova zdymadla pod Střekovem můžete obdivovat i při jízdě vlakem nebo autem. Do těsné blízkosti se dostanete pěšky nebo při jízdě po cyklostezce na břehu Labe. A na jaře při Světovém dnu vody a pak v září při Dnech evropského dědictví se otevírají brány do vnitřku areálu zdymadel i elektrárny.