Masopusty na Hlinecku
Masopust byl na českém venkově časem veselí, svateb, zabijaček a tancovaček. Těsně před zahájením církevního předvelikonočního půstu vrcholilo zimní období masopustními obchůzkami staročeských maškar. Ty nejkrásnější se dochovaly na čtyřech místech kolem Hlinska vČechách: v obcích Studnice, Vortová, Hamry a v hlinecké části Blatno.
Tamní masopustníobchůzky byly pro svou autenticitu a ryzost zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Obchůzky se tam konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě a masopustní masky mají tradiční podobu a jsou rozděleny na tzv. červené a černé neboli pěkné a škaredé.
Za doprovodu dechovky vesnicí prochází obvyklá sestava: laufr, ženuška, kobyla s rasem, židi a turci, slamění a kominíci. Každá maska má přitom svou přesně definovanou funkci i podobu. Letos poprvé se obchůzky kvůli pandemii nekonají. Specifickou a trochu divokou atmosféru masopustů na Hlinecku připomene Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
