Memento mori i Mefisto. V okolí Olešnice najdete tajemné nápisy a kamenné tváře

20. září 2017
Česko – země neznámá

Nevelká vesnice Olešnice poblíž Ústí nad Labem je sevřená mezi dvěma vrchy. Na jednom se nachází pravěké hradiště, na druhém Loupežnická jeskyně, zbytky hradu jménem Varta nebo zajímavý úkaz v podobě takzvané Kamenné tváře. Když se nebudete bát trochu bloudit a hledat, můžete vidět najednou hned několik tajemných míst.

Nedaleko nepatrných zbytků hradu Varta nad Olešnicí u Svádova najdete malou pískovcovou skálu s vyrytými tvářemi a nápisy. Jde o jednu z památek, jejíž smysl a význam zatím nikdo nerozluštil. Nevíme, kdo a kdy kamenné tváře a nápisy vytvořil. Pravděpodobně vznikly na konci 19. nebo na počátku 20. století, kdy bylo v módě ozvláštňovat různé kouty krajiny.

Z hradu Varta nezbylo prakticky nic, a tak možná někoho napadlo místo zatraktivnit. Autoři reliéfů ale rozhodně neměli v úmyslu něco jen tak ledabyle vydrápat do skály. Chtěli sdělit něco hlubšího.

Svědčí o tom například nápis ve spodní části skály „MEMENTO MORI“, tedy „pamatuj na smrt“. Autoři nápisu evidentně věděli, že ve středověku se heslo používalo velice často. Pod nápisem je nečitelný zbytek letopočtu, který má budit dojem, že nápis pochází z 15. století. A ve skutečnosti tuto možnost úplně vyloučit nemůžeme.

Panorama skály

Poněkud kontrastně působí velký nápis na vedlejší skalce se jménem démonické bytosti: „MEFISTO“. Pod ním najdete vyryty dva záhadné erby. Před Kamennými tvářemi a nápisy tak můžete na chvíli zatajit dech a tiše hádat, co asi znamenají.

Nedaleko historické památky se nachází ještě přírodní památka pojmenovaná Loupežnická jeskyně, která je se svou délkou kolem 130 metrů nejdelší jeskyní v neovulkanitech České republiky. Podle pověsti v ní místní obyvatelé ukrývali majetek před vojáky v době třicetileté války.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.