Michal Horáček: I v sázkařském světě jsem byl spořádaný občan, ale ano, byl to paralelní život

„Mnoho mě to naučilo. V tomhle světě je důležité to, jak se chováte ve vypjatých situacích. Zejména když třeba hodně vyhrajete, je důležité, abyste se nedívali na ty ostatní, že jsou hloupí. Když prohrajete, nestěžovat si a nikoho neobviňovat. Vždycky je dobré zachovat stejný postoj. Je nesmírně obtížné smiřovat se se ztrátami, nebo se neopájet vítězstvími,“ říká v pořadu Osobnosti Česka.

V sázkařském světě se pohyboval denně, přesto ho příslušníci StB v roce 1981 vyhodnotili jako spořádaného občana bez výstředností. „Já jsem byl naprosto spořádaným občanem. Je důležité říci, že tyhle hry nebyly ilegální už od roku 1964. Ale ano, byl to paralelní život v tom smyslu, že mi to nabídlo možnost se nezaplétat s vládnoucím režimem.“

Michal Horáček

textař, producent, publicista, básník, vystudovaný antropolog a bývalý kandidát na prezidenta

Často říká, že žijeme v pravděpodobnostní společnosti a jedinou jistotou je smrt. „My nevíme, jestli cestou na nákup nás náhodou nesestřelí nějaký člověk na motorce. Nevíme, jakou si vybereme životní dráhu nebo koho si vezmeme za partnera. To je obrovský rozhodnutí, obrovská sázka. Asi vnitřně toužíme po větším klidu, který by nám snad nabídl nějaké jistoty, a to asi využívají ti populističtí politici, kteří tohle slibují. Ale já bych nikdy nechtěl žít v jistým světě. Něco z těch jistot právě nabízel pozdní socialismus v Československu. A současně jste za to zaplatili tím, že jste žili ve společnosti trvalého nedostatku a velkého ponížení.“

Hapka & Horáček

Nutnost tvořit měl v sobě vždycky. Se skladatelem Petrem Hapkou patřil k nejvýznamnějším autorským dvojicím. „Postupovali jsme tak, že já napsal nějaké verše, Petr Hapka to zhudebnil, pak přišli instrumentalisté, jako třeba Michal Pavlíček, a pak jsme hledali interpreta. Teprve ta interpretace, která se nám zdála nejzajímavější a nejvíce přidávající té stavbě, se objevila na finální nahrávce. Proto na albu V Penzionu Svět takhle překvapil například výběr Michaela Kocába, který byl v té době proslulý rocker, ale jako šansoniér? To ne.“

Hity Hapky a Horáčka proslavily Hanu Hegerovou nebo Lucii Bílou. „Takový člověk je nenahraditelný. Mohl bych si stěžovat, že nás opustil dříve, než by se očekávalo, ale takhle člověk nemá brát život. Dostal jsem velké privilegium, že jsem s ním mohl spolupracovat třicet let.“

Michal Horáček a Oskar Hes|foto:Martin Čuřík

Cirk La Putyka

Společným projektem Michala Horáčka a souboru Cirk La Putyka je inscenace Horáček GEN XYZ, ve které jeho písně kompletně předělali rapeři. „Základem celého programu bylo, že to musí být tak, jak jsem si to nepředstavoval. A někdy jsem poslouchal s údivem,“ usmívá se. „Ale měl jsem z toho opravdu radost. Je to ten nejkrásnější pocit, když někdo vezme vaše texty, vaše básně a investuje čas je dotvořit nebo vytvořit něco úplně nového.“

„Stane se, že někdo to dílo opravdu povýší, jako to bylo u Petra Hapky nebo Michaela Kocába. Nově spolupracuju s Ivo Viktorinem, který produkoval na 500 alb, a on mnoho z těch věcí nečekaným a velmi inspirativním způsobem udělal hudebně, a pak i producentsky. Najednou se z těch černých písmenek na bílém papíře stalo něco, co žije víc. A tak je to od počátku myšleno, tohle moje verše potřebují – jsou určeny ke zhudebnění.“

Co se dozvěděl o českém národu, když kandidoval na prezidenta? Proč se naučil italsky a čím bychom se od Italů mohli inspirovat? Co prozradil o své rodině? Čím ho oslovila jeho současná dvorní zpěvačka Naďa Válová? Poslechněte si v pořadu Osobnosti Česka s Oskarem Hesem.