Milovníky koní zve muzeum Švýcárna ve Slatiňanech do interaktivní expozice. Užije si celá rodina
Slatiňanské muzeum Švýcárna v Pardubickém kraji nabízí návštěvníkům pozměněnou expozici. Ta opět provází historií chovu starokladrubských koní, zejména starokladrubských vraníků. Ve výstavních prostorách ale lidé dostanou víc prostoru k hravosti a zábavě. K dispozici je nově i multifunkční sál, doplněn koňskými prvky v nejrůznějších podobách.
Expozice o chovu starokladrubských vraníků se nově přesunula do prvního patra budovy. V přízemí Švýcárny tak vznikl multifunkční sál. Největší plyšový kůň Česka tu z původní expozice zůstal, vždycky to byla totiž velká atrakce. Do České knihy rekordů byl zapsán v roce 2013. Má typický starokladrubský klabonos a je vysoký 177 centimetrů. Na délku měří obří plyšák 191 centimetrů a do jeho sedla se mohou vyhoupnout děti i dospělí. Tedy pokud neváží víc než sto kilogramů.
Součástí expozice zůstal i další model starokladrubského vraníka v životní velikosti, kterého si děti mohou zkusit postrojit a osedlat. Svoji zručnost a nápaditost přitom mohou prověřit v muzeu i na dalších místech. Například na stěně se speciálními okénky uprostřed maleb. Ty ilustrují historické pozadí jednotlivých etap chovu starokladrubáků.
V prvním patře se návštěvníci muzea mohou podívat na filmové dokumenty. Přibližují typické znaky starokladrubského plemene a také to, jak byli tito koně v minulosti využíváni, zejména k ceremoniálním účelům. Zajímavé jsou i informace o tom, které královské dvory v Evropě dnes starokladrubské koně chovají.
Část nové expozice je zařízena jako pracovna Františka Bílka, který se zasadil o záchranu starokladrubského plemene a stál u zrodu hipologické expozice v prostorách slatiňanského zámku. Domovem starokladrubských vraníků se slatiňanský hřebčín a jeho historické budovy staly v roce 1945, kdy sem byli přestěhováni z Průhonic u Prahy. Slatiňanské stáje jsou součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem.
Romantická Švýcárna
Historický objekt, ve kterém Interaktivní muzeum Švýcárna sídlí, vznikl přestavbou někdejší salaše a myslivny, která ovšem sloužila spíše jako místo odpočinku knížecí rodiny. K myslivně byla přistavěna dvě křídla. Projekt byl inspirovaný ostrovní architekturou, protože Karla Auersperga v tomto smyslu silně ovlivnila jeho cesta do Anglie v roce 1837.
Po první světové válce bydleli na salaši zaměstnanci zámku, později pracovníci státního hřebčína. Poslední obyvatel Švýcárny, František Zeman, tu žil do roku 1976. Potom se objekt pomalu proměnil v ruinu. Záchrana památky začala v roce 2011.
Od Švýcárny je to jen kousek k oblíbenému Kočičímu hrádku, zmenšenině hradu, který pro své děti nechala postavit kněžna Vilemína Auerspergová. Projít se můžete potom dál k výletní historické restauraci Monaco nebo si užít výhledy z Vrchlického návrší směrem do Polabské nížiny. Ve slatiňanském zámeckém parku uvidíte jednu z nejvzácnějších sbírek dřevin ve Východních Čechách a přímo na zámku se přesvědčíte o tom, jak pohodlně a moderně tu kdysi žil knížecí rod Auerspergů, který ve Slatiňanech i okolní krajině zanechal nesmazatelnou stopu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
