Miluji práci s hlínou, nikdy si neberu rukavice, prozrazuje zpěvačka Radka Fišarová

Radka Fišarová začínala v rodinné kapele Fišle, kde účinkovaly dva sesterské páry Fišarovi a Šlengrovi. Následně si za pomoci rodičů založila country kapelu Auris. A pak už byl průběh rychlý. Dnes patří k nejvýraznějším tvářím a hlasům české muzikálové a koncertní scény. Nejspíš byste jinde na světě nenašli mladší Evitu, než v jejím podání. V Divadle Spirála ji ztvárnila v pouhých 20 letech. Vrátila se k ní v modernějším provedení Studia DVA.

Je pravda, že opravdu miluji práci s hlínou, nikdy si neberu rukavice. Druhý den si proto musím dávat pozor, jaké hraju představení, ne vždycky se to dá hned pořešit.

„Myslím, že to pořád tak zůstává, že zatím ještě žádná 20letá Evitu nezpívala. Což se ani nedivím, protože je to pěvecky hodně náročná role a taky herecky. Ale jsem za tu příležitost hrozně moc ráda. Ondřej Sokol ve Studiu DVA zrežíroval Evitu úplně nestandardním způsobem, hodně moderním a mně se to moc líbí. Evita je taková novodobá historie, není to žádný středověk. Mně se zkrátka líbí, že je to pojaté až vlastně filmovým způsobem.“

Pokud se vám zamlouval film Mamma Mia! s Meryl Streepovou v hlavní roli, ve stejnojmenném muzikálu můžete potkávat Radku Fišarovou v roli Tanyi, jedné ze svérázných kamarádech ústřední postavy.

„Mám obecně hrozně ráda veselá představení, na které může jít celá rodina. A myslím si, že jich je tady pořád docela málo, a tak mě těší, že jsem právě v Mamma Mia!, které je přesně typ divadla, kam může opravdu jít sedmileté dítě i 90letá babička. A všechny to bude bavit. Je v tom neuvěřitelný náboj, jsem hrozně ráda, že ani český texty pana Nováka, když to řeknu jako ošklivě, ale že nezničily ústřední hudbu. Byl to těžký oříšek otextovat známou muziku.“

Radka Fišarová, Jan Rosák|foto: Martin Čuřík

Pokud si ale potřebuje česká Édith Piaf odpočinout, volí nejčastěji manuální práci. Oblíbila si především pečení a zahradničení. „Jsem schopna zahradničit třeba i v noci. Mám doma na zahrádce spoustu solárních lampiček. Vždycky si je přepíchnu tam, kde potřebuju, a klidně zahradničím za tmy. Nemám s tím vůbec problém. Je pravda, že opravdu miluji práci s hlínou, nikdy si neberu rukavice. Druhý den si proto musím dávat pozor, jaké hraju představení, ne vždycky se to dá hned pořešit,“ dodává s úsměvem Radka Fišarová.