Miroslav Táborský: Hrát v Divadle Járy Cimrmana? Přišlo mi to jako úplný nesmysl

Od čtvrtého dílu ho můžete vídat v sérii Básníci, účinkuje už dvacátou sezónu v Divadle v Dlouhé, kde mimo jiné nastudoval inscenaci Bohumila Hrabala, a jeho celková filmografie čítá desítky filmů a seriálů. Miroslav Táborský se zkrátka objevuje ve všech možných podobách a médiích. Největší výzvu pro něj ale v posledních letech představovalo Divadlo Járy Cimrmana. Od Zdeňka Svěráka obdržel nabídku na alternování postavy Bystrozrakého v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký.

„Mně to nejdřív přišlo jako úplný nesmysl. Říkám ‚to přece nejde‘. A on ne, rozmysli si to. A já jsem tak chodil a potřeboval od různých kamarádů a kolegů vědět, co si o tom myslí. Všichni reagovali stejně na první dobrou, že je to nesmysl. Ale pak to vlastně začali zpochybňovat. Říkal jsem si, že se s lidmi od Járy Cimrmana strašně rád potkám, nejdu si k nim tvořit kariéru, ale hrozně rád bych to zkusil. Vždycky mě na divadle bavily rozdílné žánry. Říkal jsem si, že zkusím trefit, co je Divadlo Járy Cimrmana za žánr. Rovnou jsem je upozorňoval, že se hru naučím, že ji zkusím, ale když to nepůjde, jdeme od toho a nebudu s tím mít vůbec žádný problém.“

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|foto: Žižkovské divadlo

Mezi profesionálními neherci

Miroslav Táborský v současnosti ztvárňuje Bystrozrakého třetí rok, je proto jednoznačné, jak zkoušky dopadly. I přes dlouholeté herecké zkušenosti měl ale obrovskou trému. Ví ostatně také o dvou kolezích, kteří se po konzervatoři snažili na stejné místo získat angažmá. Šestapadesátiletý herec si dobře uvědomoval, o jak věhlasnou a populární instituci se jedná.

Říkal jsem si, že zkusím trefit, co je Divadlo Járy Cimrmana za žánr.

„Vím, že se tváří, že jsou neherci, ale oni jsou to velcí profíci. Měl jsem tam zkoušky, nebylo jich samozřejmě moc, protože to už v tom provozu nešlo. A oni udělali všechno naprosto přesně. Technika mi dělala přestavby, abych přesně věděl, co se v kterou chvíli na jevišti děje. Byl jsem úplně u vytržení. V normální činohře, když je takzvaná záskoková zkouška, polovina kolegů nepřijde, protože mají nějaká natáčení, druhá polovina to šolichá, protože to rozbalí až večer. A oni hráli úplně naplno.“

A co dělalo Miroslavu Táborskému největší problémy? „Víc práce mi dal seminář. Bystrozraký je už trochu figura, je to takový podšívka, potvůrka. A navíc Zdeněk je sám herec, takže taky hraje, není to nějaký nehraní. Ale přednášku jsme ladili, tam mě to samozřejmě svádělo k nějaké stylizaci. Ale snad jsme to vyladili.