Místo Sedm křížů v Rychlebských horách připomíná hrůzy třicetileté války. Má mystickou atmosféru

4. září 2026

Uprostřed hlubokých lesů Rychlebských hor v Olomouckém kraji můžete narazit nejen na zajímavé přírodní lokality, ale i na artefakty vytvořené lidskou rukou. A to mnohdy před dávnými časy. Třeba nad Komáří dolinkou, jen kousek od města Javorníku, stojí na zbytcích někdejšího polního tábora z dob třicetileté války mohutné torzo smírčího kříže, které je obestřeno spoustou legend.

Cesta vedoucí z Javorníku na Jesenicku Komáří dolinkou, vyhloubenou do tvrdých skal potokem Červenka, vás dovede na jedno z nejtajemnějších míst Rychlebských hor. Po staletí v lesní půdě zasazený kamenný kříž je známý pod názvem Sedm křížů. Původně jich tu totiž skutečně sedm stálo, jen jeden je ovšem spojen se smrtelným hříchem.

Sedm křížů bylo podle legendy vztyčeno po třicetileté válce. Nakonec zůstalo stát jen necelý metr vysoké torzo posledního z nich. Pozorné oko a trocha představivosti v okolí odhalí náznaky obranného valu a příkopů. Pocházejí ze 17. století a legenda o nich prozradí možná více než písemné zápisy.

Podle ní se v Komáří dolince odehrála za třicetileté války krutá bitva mezi Švédy a císařskými vojáky, která pro švédské vojsko skončila porážkou. Pár švédských žoldnéřů prchlo do lesa a útěk se podařil i sedmi švédským šlechticům, velitelům útočícího vojska. Hrozilo jim zajetí, což bylo pro jejich čest nepřijatelné. Poslali tedy zbytek vojáků pohřbít padlé. Smutná práce trvala celou noc a dodnes ji připomíná vyvýšenina, které místních reálií znalí obyvatelé říkají „Mohyla mrtvých“.

Název místa Sedm křížů je dnes matoucí, protože v místech hromadného hrobu zůstal nakonec jen jeden

Šlechtici se mezitím odebrali na místo, kde dnes stojí kříž, a rozhodli se dobrovolně odejít ze světa. Naposledy povečeřeli a pak se dohodli, že los rozhodne o tom, který z nich dýkou usmrtí šest ostatních a nakonec pak sám sebe. Smrtelného hříchu se tak měl dopustit jen on. Los vybral toho nejmladšího.

Za ranního šera, když se vojáci vrátili z pohřbu svých druhů, spatřili v tábořišti ležet sedm svých mrtvých velitelů. Pohřbili je a ke každému hrobu postavili hrubě opracovaný kamenný kříž. Stály zde dlouho, až do doby, kdy se je místní rozhodli použít do zdí kostelů v Hošticích, Bílém Potoce a Vsi Javorníku. Šest křížů prý poslušně zůstalo na svých nových místech, ten sedmý se ale vždy v noci vrátil zpět. Měl to být právě kříž z hrobu nejmladšího šlechtice, který svým činem spáchal smrtelný hřích, a proto nenalezl klid.

Podivné zvuky a zjevení

Lidé z okolí se místu raději vyhýbali. Mnohý pocestný však cestou kolem zčásti zapadlého kříže zabloudil a poté vyprávěl, že se zde kolem poledne a půlnoci děly divné věci. Bylo slyšet hluk bojujícího vojska, vřískot trumpet a bubnování bubnů. Nejeden poutník spatřil i strašidelné postavy dávno mrtvých lidí.

Nevěsta nejmladšího šlechtice dlouho čekala v dalekém Švédsku na návrat svého snoubence. Když se dozvěděla, co se stalo, proměnila se ve vlaštovku a každých sedm let přilétá do jesenických lesů na hrob svého milého. Svým zobáčkem vždy z kamenného kříže uvolní zrníčko, které si odnáší zpět do svého domova. Po odnesení posledního zrnka bude odčiněn šlechticův hřích a oba milenci se spolu znovu setkají na věčnosti.

Na tajemné místo zvané Sedm křížů narazíte na zeleně značené turistické trase

Tolik říká legenda. Jak to bylo doopravdy, se bohužel neví. Kříž ukrytý uprostřed horských lesů je patrně jedním z mnoha smírčích kamenů, které jsou rozesety po Čechách, Moravě, Slezsku, ale i Polsku, a jsou důkazem urovnání sporu po násilném či jiném trestném činu, případně připomínají tragickou událost.

Vzhledem k tomu, že zde Švédové za třicetileté války skutečně operovali, není vyloučeno, že část legendy je pravdivá. Koneckonců i archeologické nálezy z posledních let, pořízené za pomoci detektorů potvrzují, že po menším střetnutí ve čtyřicátých letech 17. století se poražená švédská vojska vydala na ústup od Bílého Potoka právě do Rychlebských hor a nejkratší cesta vedla do Komáří dolinky.

Výhled na jezera v Polsku

Od kříže jsou to zhruba tři kilometry na velké rozcestí Letiště, odkud cesta stoupá na Borůvkovou horu. Mimochodem, trasa vedoucí přes Komáří dolinku a Letiště je na horském kole nejlepší volbou, jak se na tuto dominantu Rychlebských hor dostat.

Z Letiště ale můžete odbočit i k severu a vypravit se k Vysokému kameni. Skalní útvar nabízí nevšední výhledy jak na Rychlebské hory a do krajiny Javornicka, tak do polské nížiny na severu. Asi ze žádného místa nevypadají umělé nádrže Otmuchowského a Niského jezera na Kladské Nyse tak nádherně jako z vyhlídky na tomto vrcholu.

Odtud se pak můžete vydat prudkým klesáním po žluté turistické značce na horní konec Horních Hoštic nebo po červené k hoštické hájovně. Červená trasa vede krajinou bizarních skalních výchozů až ke kamennému (ve skutečnosti dnes už dávno betonovému) mostu přes Hoštický potok.

Spustit audio