Mladečské jeskyně na Olomoucku ukrývaly po tisíciletí pohřebiště dávných kanibalů
Jeskyně u obce Mladeč nedaleko Litovle na Olomoucku patří k hojně navštěvovaným památkám střední Moravy. Lidé tam přijíždějí zejména za krásami krápníkové výzdoby. Povětšinou se teprve až tam dozvědí, že se nacházejí na místě, kde před desítkami tisíc let žili naši pravěcí předci.
Mladečské jeskyně vyhloubila voda ve vápencovém vrchu Třesín. O dutinách v tomto kopci se vědělo již odpradávna, samotná jeskyně však byla objevena až ve dvacátých letech 19. století při stavbě silnice z Mohelnice do Olomouce. Při odkrývání skály pro tvorbu lomu se před užaslými dělníky objevily rozsáhlé podzemní prostory.
Hned u nového vchodu stavebníci objevili lidské ostatky. Domnívali se, že se jedná o kostru obra. Z neznalosti ji tedy odnesli místnímu faráři, který ji pohřbil na neznámém místě. Jak se ovšem později ukázalo, pravděpodobně tak zničili pozůstatky kromaňonského člověka, který právě v Mladečských jeskyních pobýval už před 40 tisíci lety.
Naštěstí se o nálezech kostí brzy dozvěděl i kustod vídeňského muzea Josef Szombathy, a zahájil u Mladče rozsáhlé archeologické výkopy. Četné kosterní pozůstatky lidí a množství kostí zvířat, kostěné i kamenné nástroje i ozdoby pravěkých lovců jsou uloženy v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni dodnes. Právě jejich novodobá analýza potvrdila, že zdejší kromaňonci byli současníky neandrtálských lovců a žili zde již velmi dávno.
Kromaňonci z Mladče mají ještě jeden primát. Jak se ukázalo, je jejich výskyt ve zdejších jeskyních nejsevernějším nálezem ostatků těchto pravěkých lidí v Evropě. Jeskyně jim však nesloužila jako obydlí, ale pravděpodobně jako rituální pohřebiště. Odborníci se domnívají, že zde dokonce mohlo docházet i ke kanibalským rituálům, neboť několik zde nalezených kostí mělo prokazatelně vyjmutý morek.
Návštěvníci Mladečských jeskyní se mohou hned v prvním podzemním sále, nazývaném Dóm mrtvých seznámit s podobou kromaňonců na jejich figurínách, které vykonávají jakýsi obřad za mrtvého. Další ukázky nálezů z jeskyně jsou pak k vidění ve vstupním sále.
„V letošním nebo v příštím roce bychom rádi expozici věnovanou pravěkým lidem v našich jeskyních ještě rozšířili. Projekt na expozici se již zpracovává,“ prozradila vedoucí správy Mladečských jeskyní Drahomíra Coufalová.
<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1611.2402847898747!2d17.015090299999546!3d49.706879362430094!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDQyJzI1LjIiTiAxN8KwMDAnNTQuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1426591413169" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik