Morava má Muzeum přeživších. 77 let Státu Izrael. A proč si přečíst knihu Na kameni kámen?

Morava má nové Muzeum přeživších

O dějinách nevypráví jen lidé nebo knihy, ale také budovy. Platí to rozhodně o továrně v Brněnci na Svitavsku. V rukou moravských židovských průmyslníků Löw-Beerových se kdysi stala druhým největším textilním závodem v Evropě. Po arizaci zde polští vězňové vyráběli protiletadlovou munici, a pak sem přesunul svou výrobu z Polska továrník Oskar Schindler. Díky tomu zachránil 1200 Židů. Přesně po osmdesáti letech se budova opět otevírá, a to díky Danielu Löw-Beerovi a Nadačnímu fondu Archa rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera. A my už jsme ve spojení s manažerem nadace Milanem Šudomou.

„Muzeum přeživších vzniklo v budově bývalé přádelny a snažíme se tam ukázat expozici osob a událostí, které se v té továrně udály,“ říká Šudoma.

Muzeum se chce hodně věnovat Oskaru Schindlerovi, kterého proslavil film Schindlerův seznam. Ten však není jen statečný zachránce Židů, byl také člen NSDAP a německé vojenské rozvědky. „Chceme ukázat, že vlastně na žádného člověka v historii nemůže být úplně jenom jeden pohled a chceme dát návštěvníkům dostatek informací a svědectví k tomu, aby si na něj udělali názor sami,“ dodává Šudoma.

A proč je podle něj 80 let po válce důležité budovat nové muzeum o obětech šoa? „Je to právě proto, že už je to 80 let a ti přímí účastníci válečných hrůz i jejich děti už tady mezi námi dost často nejsou. A ta další generace už nemá svědectví z první ruky. Nezažily to, ani jim to rodiče nebo babičky a dědečkové nevyprávěli. A může se dost jednoduše stát, že tak, jak se historie opakuje, budou muset zažít něco podobného. A to bychom strašně neradi. Takže si myslíme, že je rozhodně lepší ukázat těm soudobým návštěvníkům, hlavně studentům a školám, historii tak, aby ji mohli zažít co nejautentičtějším způsobem, a nemuseli ji zažít opravdu na vlastní kůži,“ dodává Šudoma.

Muzeum přeživších je jen v části areálu bývalé továrny. Co dalšího Nadační fondu Archa chystá? Poslechněte si celý rozhovor s jeho manažerem Milanem Šudomou.

Čeští zákonodárci oslaví dobré vztahy s Izraelem

Už více než 25 let usiluje o posilování vazeb mezi Českem a Izraelem Karel Sedláček, předseda České společnosti přátel Izraele. Jeho činnost při stavění mostů ocenila i izraelská velvyslankyně v České republice Anna Azari při příležitosti oslav 77. výročí vzniku Izraele. S Karlem Sedláčkem mluvila Daniela Brůhová.

Zároveň si letos obě země připomínají 35 let od znovunavázání diplomatických styků. „Právě k těmto dvěma výročím jsme připravili dvě velmi významné akce. V Poslanecké sněmovně už pátý ročník Dne Jeruzaléma a následující den se uskuteční v Senátu veřejné slyšení na téma Přesun České ambasády do Jeruzaléma,“ vysvětluje Sedláček.

Jsou to obě dvě velmi důležitá setkání. Zúčastní se jich nejvyšší představitelé. Z Izraele přijede nejenom náměstkyně ministra zahraničních věcí paní Sharon Haskell, ale i prezident mezinárodní Nadace spojenců Izraele.

„Je to organizace poslanců nebo zákonodárců po celém světě. Je zhruba 53 takovýchto skupin, které jsou spojenci Izraele na takovém hlubším základě, že Izrael má právo na své hlavní město a že má právo, aby se svobodně rozvíjel ve společenství národů, a ne v podřízenosti,“ dodává Sedláček.

A čem je podle Sedláčka česká situace ojedinělá? Poslechněte si celý rozhovor Daniely Brůhové.

Na kameni kámen

Co v nás zůstává z dob holokaustu? To je otázka, kterou si položila autorka knihy Na kameni kámen Naďa Reviláková. Vypráví v ní příběh dvou mladých lidí, kteří se setkávají v současnosti, ale postupně zjišťují, že jejich rodinné kořeny jsou propletené. Fiktivní příběh sahá až do období druhé světové války a zpracovává rodinná traumata a jejich dědictví. S Naďou Revilákovou natáčela Terezie Jirásková.

„Je to kniha o holokaustu, ale je to současný příběh. Odehrává se v dnešní době, ale je o tom, co z těch událostí, které se odehrály za druhé světové války, v nás stále přetrvává, co si neseme v sobě, ať už z doslechu od našich předků anebo co zůstává v rodinách jako taková tichá vzpomínka na něco, o čem se nemluví, ale co tam jaksi je stále přítomno,“ říká autorka románu Na kameni kámen Naďa Reviláková a doplňuje, že hrdinové příběhu jsou dva mladí současní lidé, Adam a Eva.

„Adam měl dědečka, který si prošel holokaustem, ale on toho dědečka až tak moc nezažil. Ale stejně v rodině jeho vzpomínky, i když nevyslovené, nějakým způsobem zůstávají. Adam se potká s Evou, takovéto spojení Adama a Evy tam mám záměrně. A prababička Evy kdysi Adamova dědečka znala. Potom ta společná rodinná historie z její rodiny úplně vymizela, takže Adama potkává jako naprosto neznámého člověka, který ale v sobě nese jakési tajemství, které patří i k té Evě. A postupně odkrývají tato rodiná i jiná tajemství, která jsou poměrně dost dramatická,“ dodává Reviláková.

Co ji vedlo k napsání tohoto románu? A jakou roli v něm hrají Kameny zmizelých?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.