Mrazová kotlina Luzenského údolí na Šumavě modeluje stromy

27. červen 2014
Česko – země neznámá

Luzenské údolí je jedno z nejkrásnějších míst západočeské části Národního parku Šumava. Platí tu přísný režim v rámci 1. zóny národního parku. Už několik let se údolím nedá úplně projít kvůli ochraně kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Kotlinu ale můžete bez zábran obdivovat od bývalé hájenky Březník.

Vidět můžete například horu Luzný připomínající sopku, kamenné moře nebo mrazem vymodelované smrky. Luzenské údolí je takzvanou mrazovou kotlinou. Průměrná teplota se tu pohybuje jen kolem čtyř stupňů Celsia a často tu mrzne i v červenci. Ze tří stran je údolí obklopené nejvyšší částí šumavského hřebenu. Na východě pohořím Mokrůvky, na jihu Březníkem s výhledem na vrch Luzný. Na západě je vidět Blatný vrch.

Romantickou atmosféru údolí dokresluje malebně se klikatící Luzenský potok. Pramení na severozápadním svahu ještě na německém území. Po několika kilometrech se stéká s Březnickým potokem a vytváří Modravský potok. Ten poblíž Modravy přibírá ještě Roklanský a Filipohuťský potok a dohromady pak za Modravou tvoří řeku Vydru.

Rozsáhlé planiny po úbočích Luzenského údolí postrádají, až na pár výjimek, vzrostlé stromy. Může za to brouk kůrovec a jeho poměrně nedávné řádění. Tam, kde byly smrky znovu vysázeny, se to ale už opět zelená.

Romantika, jak má být

Mráz je tu zahradníkem

Mrazová kotlina je území, kde častěji klesá teplota vzduchu pod bod mrazu, i když v okolí je už nad nulou. Nízké teploty mají vliv i na tvar zdejších smrků. Ty častý mráz vymodeloval do téměř dokonalých hustě prorostlých kuželů. Připomínají tak zahradní pěstěné zakrslé smrky „coniky“.

K tvarování smrků dochází proto, že na jaře, po nadějném vyrašení mladých letorostů, přijde několik dní, kdy teplota v kotlině výrazně klesne, a nové přírůstky pomrznou. Smrky se tak neustále houževnatě zahušťují a udržují svůj „parkový“ kuželovitý vzhled.

Údolí je charakteristické nejen velice nízkými teplotami, ale také oproti zbytku republiky častějšími srážkami. Na déšť patří tohle místo k nejvydatnějším. Způsobuje to právě okolní terén a hraniční hřeben. Srážky se tu při přechodu zadrží. Vzhledem k unikátnosti místa je tu také naistalována měřící stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

Bývalá hájenka, dnes informační centrum a restaurace

Březník a Luzenské údolí jsou natolik romantickou krajinou, že se tu před více než sto lety inspiroval i spisovatel Karel Klostermann. Do Luzenského údolí u Březníku zasadil děj svého prvního románu „Ze světa lesních samot“ (1891). Až tohle místo navštívíte, pochopíte proč.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.