Mrazová kotlina Luzenského údolí na Šumavě modeluje stromy
Luzenské údolí je jedno z nejkrásnějších míst západočeské části Národního parku Šumava. Platí tu přísný režim v rámci 1. zóny národního parku. Už několik let se údolím nedá úplně projít kvůli ochraně kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Kotlinu ale můžete bez zábran obdivovat od bývalé hájenky Březník.
Vidět můžete například horu Luzný připomínající sopku, kamenné moře nebo mrazem vymodelované smrky. Luzenské údolí je takzvanou mrazovou kotlinou. Průměrná teplota se tu pohybuje jen kolem čtyř stupňů Celsia a často tu mrzne i v červenci. Ze tří stran je údolí obklopené nejvyšší částí šumavského hřebenu. Na východě pohořím Mokrůvky, na jihu Březníkem s výhledem na vrch Luzný. Na západě je vidět Blatný vrch.
Romantickou atmosféru údolí dokresluje malebně se klikatící Luzenský potok. Pramení na severozápadním svahu ještě na německém území. Po několika kilometrech se stéká s Březnickým potokem a vytváří Modravský potok. Ten poblíž Modravy přibírá ještě Roklanský a Filipohuťský potok a dohromady pak za Modravou tvoří řeku Vydru.
Rozsáhlé planiny po úbočích Luzenského údolí postrádají, až na pár výjimek, vzrostlé stromy. Může za to brouk kůrovec a jeho poměrně nedávné řádění. Tam, kde byly smrky znovu vysázeny, se to ale už opět zelená.
Mráz je tu zahradníkem
Mrazová kotlina je území, kde častěji klesá teplota vzduchu pod bod mrazu, i když v okolí je už nad nulou. Nízké teploty mají vliv i na tvar zdejších smrků. Ty častý mráz vymodeloval do téměř dokonalých hustě prorostlých kuželů. Připomínají tak zahradní pěstěné zakrslé smrky „coniky“.
K tvarování smrků dochází proto, že na jaře, po nadějném vyrašení mladých letorostů, přijde několik dní, kdy teplota v kotlině výrazně klesne, a nové přírůstky pomrznou. Smrky se tak neustále houževnatě zahušťují a udržují svůj „parkový“ kuželovitý vzhled.
Údolí je charakteristické nejen velice nízkými teplotami, ale také oproti zbytku republiky častějšími srážkami. Na déšť patří tohle místo k nejvydatnějším. Způsobuje to právě okolní terén a hraniční hřeben. Srážky se tu při přechodu zadrží. Vzhledem k unikátnosti místa je tu také naistalována měřící stanice Českého hydrometeorologického ústavu.
Březník a Luzenské údolí jsou natolik romantickou krajinou, že se tu před více než sto lety inspiroval i spisovatel Karel Klostermann. Do Luzenského údolí u Březníku zasadil děj svého prvního románu „Ze světa lesních samot“ (1891). Až tohle místo navštívíte, pochopíte proč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Papeži Františkovi se v nemocnici od pátku přitížilo. Ráno prodělal astmatickou dechovou tíseň
-
Čeká nás Divoký západ s umělou inteligencí. Evropa by měla vyvinout řídicí systém, vyzývá odborník
-
Jsme dost blízko dohodě s Ukrajinou. USA dostanou své peníze zpět, řekl Donald Trump
-
Mají šanci uspět? Malé strany v Německu sázejí před nedělními volbami na kontaktní kampaň