Muzeum hornictví a života na Měděnci ukazuje nerostné bohatství Krušných hor
Pokud se někdy ocitnete v Měděnci v Krušných horách nebo jeho blízkém okolí, nenechte si ujít návštěvu zdejšího Muzea hornictví a života na Měděnci. Na poměrně malé ploše najdete spoustu věcí, které dokumentují kromě jiného i to, že Krušné hory nemají název od těžkého života.
Krušné hory se totiž jmenují podle takzvaného krušení, tedy podle starobylého způsobu drcení rudy. Ta se nejdřív zahřála a následně zchlazovala vodou, čímž se drobila. Práce to jistě nebyla lehká, a tak není divu, že se slovo začalo používat i pro označení něčeho obtížného a souživého.
Je to vidět zejména na technice nebo tvaru a materiálu ochranných helem, ale i na hornických uniformách. V Měděnci můžete vidět různé typy – od staré hornické kytle, až po uniformy vojenského střihu z 50. let minulého století, šité podle vzoru sovětských uniforem. Barva výložek nebo ozdob na rukávech ukazovala, zda jde o pracovníka z dolů uhelných nebo rudných. Nezbytnou součástí starých uniforem byla i čepice s černou péřovou ozdobou – fedrpušem.
Jedinečné minerály a rudy
Krušnohorské minerály jsou unikátem zdejší oblasti, nachází se zde totiž mnoho různých druhů minerálů a rud. Rudy se tu těžily kvůli stříbru, cínu, olovu, kobaltu, železu, niklu, wolframu a vizmutu. Ale dolovalo se tady i uhlí a uran. Pozoruhodné jsou i polodrahokamy jako acháty a jaspisy, najdou se tu i české granáty, které ovšem nejsou vhodné pro šperkařské zpracování, využívají se v průmyslu.
Krušnohorské polodrahokamy byly a jsou svojí velikostí i kresbou tak nádherné a luxusní, že v nich našel zalíbení i Karel IV. a dal jimi vyzdobit kaple svatého Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně i kapli sv. Václava ve Svatovítském chrámu.
Na počátku roku 2014 byla podána společná německo-česká žádost o zápis této krajiny na Seznam světového dědictví UNESCO. Definitivně by se o něm mělo rozhodnout v roce 2016. Důvodem je nejen úžasná rozmanitost nerostných surovin, ale zároveň 800 let dlouhá hornická tradice a četné památky dokládající vývoj hornictví a proměnu krajiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Výborný: Nejhorší katastrofa za století. Ovocnáře nenecháme padnout, ale 100 procent dát nemůžeme
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik
-
Rumuni jsou od začátku dubna částečně v Schengenském prostoru. Příliš to ale neslaví
-
‚Pedro, zůstaň, jsme s tebou!‘ V Madridu protestovaly tisíce lidí proti demisi španělského premiéra