Muzeum zločinu v Nasavrkách představuje slavné kriminálníky i kriminalisty

Za prahem zákona ve vyšších patrech společnosti
Za prahem zákona ve vyšších patrech společnosti
V Muzeu zločinu v Nasavrkách v Pardubickém kraji sedí vedle sebe celebrity kriminálního světa. Rytíř Toulovec vedle Grázla a Babinského, Nikola Šuhaj loupežník vedle Jánošíka. Každý z nich měl svůj osud, ale všichni ho žili za hranicí zákona.

Muzeum zločinu stojí v části Ochoz na okraji Nasavrk v prostorách nevyužitého hostinského sálu. A svým zaměřením je jediné v Česku. Věnuje se oběma stranám zločinu, kriminálníkům i kriminalistům. Od 14. století až po ryzí současnost. Figuríny mají reálnou podobu a oblečeny jsou do dobových oděvů.

Muzeum je koncipováno tak, aby bylo nejen poučné, ale i zábavné. Lumpové se chlubí svou zločinnou životní dráhou a návštěvníci se tak dozvědí, v jaké společnosti daná osoba vyrostla, čím se provinila proti zákonu i jak byla potrestána.

Zajímavá postava domácího zločinu je rytíř Vavřinec Toulovec, litomyšlský občan, který žil na přelomu 14. a 15. století. Podle pověsti měl loupit v okolí Proseče a Budislavi a majetek ukrývat ve skalách, které po něm dnes nesou název Toulovcovy maštale. Štědře pak dotoval městský špitál, nechal postavit sirotčinec a starobinec.

Poirot, Colombo i Schimanski

Mezi nejzajímavější postavy světového zločinu patří Eugene Francois Vidocq, známý francouzský zločinec počátku 19. století. Později se stal policistou a tajným agentem a také zakladatelem Brigade de Surete – první moderní policejní organizace ve Francii. V roce 1833 založil první soukromou detektivní kancelář v Evropě. Do dějin kriminalistiky se zapsal jako autor metod a postupů, které se používají dodnes.

Případ ukradeného kočárku před samoobsluhou. Díky práci kriminalistů se Tadeášek vrátil ke své mamince

Prostor v muzeu se věnuje lidem na straně zákona – nejznámějším světovým i českým vyšetřovatelům. Návštěvníci se seznámí se špičkou českých kriminalistů od první republiky až po současnost. Potkáte ale i detektivy z literárního a filmového světa jako Hercula Poirota, Colomba nebo Horsta Schimanského, kteří se snažili zločince dostat za mříže nebo pod gilotinu.

Posledním exponátem nasavrckého Muzea zločinu je figurína vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která má všechny lumpy pěkně na očích.

Místa je v muzeu ještě dost. Nekončící svět zločinu produkuje nové a nové přírůstky. A aby návštěvníci nezapomněli, že světská spravedlnost není nejvyšší instancí, jsou tu ještě dvě figuríny. Ďábel a anděl. I ony dostaly reálnou podobu. Záleží na návštěvnících, koho v nich poznají.