Myšlenky chasidského mistra rabi Nachmana z Braslavi

19. červen 2011

Chasidský mistr, rabi Nachman z Braslavi zemřel roku 1810 ve věku pouhých 38 let. Jeho myšlenky a symbolické příběhy však přitahují pozornost i více než 200 let po jeho smrti. V několika knihách jsou přístupny též českému čtenáři. Z jedné z nich nazvané „Slova rabiho Nachamana“ jsme v překladu Hany Kořínkové a Michaely Váňové vybrali dvě následující úvahy.

Podvodník

Puzení ke zlu můžeš přirovnat k někomu, kdo se mezi lidmi pohybuje se zaťatou pěstí. Nikdo netuší, co v ní je. Z lidí si tropí blázny a každého se vyptává: „Co držím v ruce?“

Každý se domnívá, že má v dlani ukryto právě to, po čem sám touží. Proto za ním všichni běží. Poté rozevře dlaň a hle – je prázdná! Přesně totéž činí puzení ke zlu: Klame celý svět a všichni mu jsou v patách. Klame všechny, protože je nechává žít v domnění, že v dlani svírá přesně to, co si každý – v závislosti na vlastní hlouposti a svých tužbách – přeje. Pak rozevře dlaň a ta je prázdná. Neobsahuje nic, co by mohlo onu žádost uspokojit.

Dychtění tohoto světa můžeš také přirovnat k paprskům světla, jež lze spatřit za slunečního svitu uvnitř domu. Jakmile chceš tyto paprsky chytit, zjistíš, že v ruce nemáš nic.

Lítostivost

Lítostivost je spřízněna s hněvem a mrzutostí. Jsi-li stále lítostivý, je to, jako by sis u Boha stěžoval, že neplní Tvá přání.

Člověk se zlomeným srdcem se naproti tomu podobá dítěti, které úpěnlivě prosí své rodiče, či nemluvněti, které pláče, protože jeho rodiče jsou pryč.

Spustit audio