Myslivci odevzdávají čelisti ulovených divočáků. Důvodem je regulace, výzkum nebo prevence
Myslivci na Vysočině už více než deset let odevzdávají vždy v první polovině října čelisti divočáků určitého věku a pohlaví. Důvodem je regulace, ale také výzkum nebo prevence. Za každou čelist dostávají od Kraje Vysočina odměnu.
„Máme za úkol převzít a zkontrolovat preparované čelisti divočáků a připravit je pro kontrolu krajského úřadu a Pražáků,“ říká místopředseda Mysliveckého spolku Jihlava Petr Kolář. Se svým kolegou vždy několik dnů v první polovině října přebírá od myslivců krabice s čelistmi. Ty musí splňovat přísná kritéria. „Myslivec musí vyjmout čelist, pokud možno neporušenou. Musí ji uvařit, obrat, očistit a vybělit kysličníkem,“ říká myslivec.
Odevzdávání čelistí je dobrovolné, myslivci samozřejmě nemusí odevzdávat čelist každého divočáka, kterého uloví. Jde vždy o spodní čelist selat a lončáků bachyněk do určitého věku. Věk jsou odborníci schopní kontrolovat podle zubů. Za každou odevzdanou čelist myslivci dostanou finanční odměnu. Její výše je určená podle druhu čelisti. Jde o odměnu za vynaloženou práci a materiál při preparaci.
Z jednotlivých okresních mysliveckých spolků na Vysočině jdou pak čelisti na krajský úřad a odtud odborníkům na vysokou školu. Kromě monitoringu počtu divočáků v konkrétních lokalitách také odborníci zjišťují například počet kříženců s vietnamskými nebo domácími prasaty. Jen v jihlavském okresu se každý rok sejde víc než šest set čelistí odlovených divočáků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






