Myslivec z Vysočiny provozuje farmu v Jihoafrické republice. Chová tam jedenáct druhů zvířat

„Táta byl velikej rybář a potom jsem se přiženil do rodiny hajného. Tím to všechno začalo,“ vzpomíná Jan Velík na počátky své lásky k myslivosti. Další zlom přišel po roce 1989. „Otevřely se možnosti vycestovat, a protože jsem měl Hemigwaye přečteného od začátku do konce, tak já jsem řekl: já tam chci, chci to prožít,“ dodává. Nejdřív jel do Tanzánie, ale brzy zakotvil v Jihoafrické republice.

V oblasti Severního Kapska má Jan Velík farmu o rozloze dva tisíce hektarů. Podle Jana Velíka patří k těm menším. Vzdáleně by africkou farmu bylo možné přirovnat k naší oboře, ale rozdíly tu samozřejmě jsou, a nejen co se týče zvířat. „Začněme antilopou skákavou, buvolec běločelý, pakůň běloocasý, pakůň žíhaný, kudu, impala, prase bradavičnaté, jedenáct druhů tam je,“ vyjmenovává.

Jihoafrická republika leží na jižní polokouli ve stejném pásmu jako Česká republika na severní. Jen je tam oproti nám vše obráceně. Největší horka jsou tam na přelomu prosince a ledna, a zatímco u nás se myslivci chystají na říjen, v Jihoafrické republice mají květen.

Jihoafrický farmář také musí počítat s dlouhým obdobím bez deště. „Těch zvířat tam nikdy nesmí být tolik, jako u nás v oboře. Dokonce v Africe existuje zákon, kdy ochrana přírody hlídá, jak moc je spaseno. Snažíme se, aby zvířat bylo tolik, i když nebude pršet, aby dobře přežila,“ dodává Jan Velík.

Na farmě žije jedenáct druhů zvěře|foto:archiv Jana Velíka

Do Afriky odlétá Jan Velík začátkem února a na farmě zůstává do května. V Čechách už sice nemá svou honitbu, ale jako předseda okresního mysliveckého spolku se stará o chod spolku a spokojenost myslivců.

Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.