Na hranici s Německem žijí pavouci z doby ledové. V přírodní památce se daří i rostlinám
Národní přírodní památka Na požárech v západních Čechách leží na samé hranici s Německem. To, že jste došli na konec naší země, připomene jen informační cedule: Pozor, státní hranice. Unikátní příroda se tu zachovala díky neprostupnosti území za socialistického režimu. Od roku 1992 pracují na ochraně zdejší přírody Němci i Češi společně.
Co je tu tak vzácné? Odborně řečeno jde o komplex vzájemně se prolínajících společenstev rašelinných luk, smilkovišť, rákosin, přechodových rašelinišť, vrchovišť a předlesových stadií pionýrských dřevin.
Laicky si můžeme říct, že je to kus krásné české přírody, který ovšem značně připomíná přírodu zemí severní Evropy. Břízy, vřesoviště, vítr a úžasné ticho. Vyjmenovat všechny vzácné druhy rostlin, které Na požárech rostou, by zabralo hodně času. Jen cévnatých tu bylo napočítáno 252 druhů, z toho 25 vzácných a zvlášť chráněných.
Národní přírodní památka Na požárech je jedním z nejvýznamnějších malých chráněných území Českého lesa. V přirozených rašeliništích se daří vzácným druhům rostlin. Na suchých loukách zase roste třeba bylina arnika, opodál zjara zaplaví louky orchideje. A vidět je tu i perleťovec severní, který kromě památky Na požárech roste u nás už jen na Šumavě.
Zajímavé je, že rašeliniště tu na rozdíl od Šumavy a dalších lokalit vznikla až po vysídlení zdejšího obyvatelstva po druhé světové válce. Lidé přestali pást dobytek na pastvinách a kosit louky. Ty se postupem času a uzavřením hranic podmáčely a zrašelinily.
Masožravky i pavouci z doby ledové
Ještě před pár lety se tady dařilo tetřívku obecnému. Populace čítala na 50 jedinců. Tetřívek ale neunesl hluk po otevření několik kilometrů vzdáleného hraničního přechodu Waldheim-Přední Zahájí v roce 1995. Dodnes se tu ale daří ptákům jménem bramboříček hnědý, bekasina otavní nebo moták pilich.
Dokonce se tu vyskytují pavouci, kteří pamatují dobu ledovou. Nebo přesněji řečeno jejich druh. Tito pavouci jsou takzvanými glaciálními relikty, tedy druhem, který přežil z doby ledové až do současnosti. Žijí především v severní Evropě.
Unikátní je také vrba borůvkolistá, která se podle současných znalostí nachází pouze na čtyřech lokalitách v České republice. Velmi cenné jsou také nálezy ostřice blešní a ostřice plstnatoplodé. Najdeme tu také klikvu bahenní a rosnatku okrouhlolistou. A tuto celebritu jsme si záměrně nechali na konec i jako tip na laické pozorování.
Rosnatka měla v době naší návštěvy hlavní slovo. Nad drobným bahenním jezírkem poletovaly mouchy. Nenápadná masožravá rosnatka jen vyčkávala, která z nich si sedne jako první na její lep. Zajímavá podívaná, která určitě stojí za návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Tisíce domácností jsou bez elektřiny. Na 70 místech je vyhlášen nějaký povodňový stupeň
-
Kam dosáhne voda? Podívejte se na mapy rozlivu
-
Hladík: Povodně by neměly zásadně ohrozit Prahu. Záležet bude na přítocích Sázavy a povodí Berounky
-
Za posledních 20 let se protipovodňová opatření výrazně zlepšila, zdůrazňuje ředitel Povodí Vltavy