Na hřbitov za poznáním. V Moravské Třebové vede naučná stezka kolem náhrobků

8. prosinec 2015
Česko – země neznámá

Naučné stezky vedou většinou přírodou nebo po památkách. Dovedete si ale představit stezku, která vás provede hřbitovem? Jednu takovou mají v Moravské Třebové v Pardubickém kraji. Pietní místo je jedinečné tím, že jeho nejstarší část je stará přes 500 let. Dodnes zachovalé náhrobky pocházejí z doby renesance.

Na hřbitov je možné přijít po Schodech mrtvých anebo kolem Olivetské hory. „Naučná stezka moravskotřebovským hřbitovem má čtyři okruhy. Nejstarší renesanční náhrobky na kostele a v místním lapidáriu, dále hroby a hrobky významných třebovských měšťanů a podnikatelů a průmyslníků, potom hroby měšťanů, kteří byli významnými zástupci kultury ve městě, a nakonec jsou to různé zajímavosti,“ vypočítává historik Petr Niesler.

Nad číslem 3 je náhrobek měšťana a měšťanky. Hezký příklad epitafu, vzniklého ještě za života donátora, je nad číslem 4. Patří měšťanu Jindřichu Jokberovi, který zemřel v roce 1627. Část epitafu určená pro jeho manželku Dorotu zůstala nedokončená, protože vdova se po roce znovu provdala.

Náhrobky s obrazy dětí ze zámožných rodin

Specifickou skupinu moravskotřebovských renesančních kamenných desek tvoří náhrobky dětí zámožných měšťanských rodin. Počtem a rozmanitostí je tato kolekce v České republice ojedinělá. Děti jsou v reliéfech vypodobněny v dobových oděvech, které jsou jen zmenšenou verzí šatu dospělých.

Náhrobníky v lapidáriu

Pozoruhodný je také náhrobek ženy se zavinutým nemluvnětem. S největší pravděpodobností jde o ženu, která zemřela při nebo po porodu stejně jako novorozeně.

Velmi hodnotnou skupinu tvoří čtyři náhrobky zemanského rodu Litviců ze Starého Roudna. Všechny čtyři osoby zemřely v roce 1618. Jejich náhrobky patří k nejkvalitnějším figurálním náhrobkům doby renesance na území Moravy.

Unikátem moravskotřebovského hřbitova je pochmurně šedavý náhrobek umístěný v lapidáriu, neboť patří někdejšímu katovi. „Kat byl osoba snížená, nečistá, která neměla ve středověku žádná práva. Mohl být pohřben pouze v nejodlehlejším koutě hřbitova a náhrobek nesměl mít vůbec,“ vysvětluje historik Petr Niesler.

Renesanční kamenné desky

Místní kat Vavřinec Bohl ovšem toto nařízení obešel. Heraldicky pojatý reliéf sice vypodobňuje mistra popravčího, text ale ukazuje, že náhrobek byl věnován rodičům kata Bohla a také jeho zemřelým dětem.

Jako „pomníky lásky“ bývají označovány náhrobky s procítěnými, dojímavými texty, které vyjadřují hlubokou lásku pozůstalých k zemřelé osobě a žal z jejího skonu.

autor: PAV
Spustit audio