Na Hronovsku objevíte v lese životodárnou Skalákovu studánku. A tajemné Zbečnické zkamenělé chleby
V Kladském pomezí nedaleko Hronova v Královéhradeckém kraji, v lesích Jestřebích hor, můžete v lokalitě zvané Maternice narazit na zázračnou Skalákovu studánku obklopenou svatými obrázky. Zdejší scenérii navíc doplňuje malé jezírko a takzvané Zbečnické zkamenělé chleby.
Ze Zbečníku vede cesta do zalesněného kopce Maternice po modré turistické značce. Les býval úkrytem Jiříka Skaláka z Jiráskova románu Skaláci. Proto Skalákova studánka. Traduje se, že má léčivou vodu. Jde o vzácnou ukázku uctívání pramenů v propojení křesťanské tradice s prvky snad až pohanskými.
Před několika sty lety, když na Hronovsku řádila epidemie cholery, objevili lidé v lesích nad Zbečníkem čistou studánku. Uctívali ji tím, že zavěšovali na stromy v okolí svaté obrázky. Podle jejich přesvědčení je dokázala voda ze studánky ochránit před nemocemi. Navíc bylo toto místo opředené několika pověstmi.
I dnes považují lidé vodu ze Skalákovy studánky za léčivou nebo dokonce zázračnou. Místo se díky tomu stalo duchovním památníkem Maternice a okolí. Je tu příjemný chládek, klid a chutné osvěžení.
Žebrák a zkamenělé chleby
Další místní pozoruhodností jsou tak zvané Zbečnické chleby, pojmenované podle zdejšího potoka Zbečníka. Jsou to oválné kameny, které vypadají jako bochníky. Vyskládané jsou na římse nad studánkou.
Podle pověsti přišel v roce 1590 do statku ve Zbečníku žebrák a poprosil o něco k jídlu. Selka, která právě v peci pekla chleby, ho odbyla, že nic nemá. Žebrák poprosil aspoň o skrojek chleba. Selka ve vzteku kus pecnu odkrojila a hodila ho žebrákovi pod nohy s přáním „ať ti v žaludku zkamení!“ Trest ji neminul, v tu chvíli zkameněly i všechny další právě upečené bochníky chleba.
Selka nechtěla mít kamenné pecny doma, proto je sedlák v noci odvezl do Maternice, kde je položil k zázračné studánce. Část z nich prý později lidé roznesli do okolí. Některé z nich dál zdobí římsu nad studánkou stejně jako hrnečky po obou stranách, které vyzývají poutníky k osvěžení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
