Na jeviště mě to teď neláká. Alexej Pyško o egu v divadle i o střílení ve filmu Gangster Ka
Jeho hlasem promlouval Bruce Willis. V seriálu Rapl ztvárnil podplukovníka Rohana. Alexej Pyško má na kontě také mnoho televizních a divadelních rolí, teď však žije svou vlastní divadelní společností.
Prkna, co znamenají svět, na čas opustil. Založil divadelní společnost Studio Bouře. „Roli hraje věk. Mám pocit, že už jsem všechno absolvoval. Žádnou roli už vysněnou nemám. To, co jsem si odehrál, moje představy splňovalo,“ je spokojený Alexej Pyško.
Jeho společnost má v repertoáru několik titulů, hostují v divadlech a kulturních prostorách napříč republikou. Přidat se k hercům na jeviště ho zatím neláká. „Když produkuji nebo dělám nějakou věc, nemůžu být na jevišti. To se strašně tříská. Viděl jsem to u kolegy a pro mě to byl odstrašující příklad. Nechce se mi v situaci, kdy mám strašnou zodpovědnost za to, aby lidi, kteří nám důvěřují, měli opravdu dostatek práce a mohli hrát dost večerů, myslet na své ego.“
Jako producent a majitel společnosti premiéry prožívá stejně trochu nervózně jako herci. „Čekám, jak budou reagovat lidi. Jsem samozřejmě na každé premiéře, ale i repríze. Dokonce s herci kolikrát jedu a odřídím to.“
Do hotové hry už nemá ve zvyku mluvit, ale režisérům do práce občas zasáhne. „Spíš jen, když mám nápad. Každý pracuje trochu jinak. V Gangsteru Ka jsem měl myšlenku, že bych si taky někoho zastřelil. Podle scénáře jsem totiž na to měl lidi. Šel jsem s tím za režisérem, on mě vyslechl a na můj nápad přistoupil.“
Dabing dostal na frak
V dabingu byl 30 let propojen s Brucem Willisem. Dodnes mu občas někdo řekne „Bruci“. „To mi lichotí pořád,“ usmívá se. Ačkoli se tím zaškatulkoval, nelitoval. „Měl jsem v portfoliu ještě dva herce, ale jinak jsem se dostal do situace, že jsem díky tomu, že Willis natočil spoustu filmů a seriálů, nemusel vysedávat v dabingových studiích. Něco jiného navíc bylo, když dabing začínal, dnes je to naprosto odlišná záležitost,“ posteskl si herec.
„To řemeslo už dostalo strašně dávno na frak. To, co nás učili tenkrát ti herečtí bardové, už je dnes úplně jinak. Ale jak v tom už nejedu, nemůžu to posoudit. Nicméně, co se vytratilo, je pokora k té profesi.“
Každé období, ať dabingové, herecké nebo podnikatelské, má pro něj svůj půvab. „Docela to do sebe zapadalo. Vůbec si nestěžuji, naopak najednou jsem si začal i lebedit v takovým poklidnějším módu,“ usmívá se herec.
Stál u zrodu Shakespearovských slavností, bylo těžké odejít? Jaké role by nechtěl hrát? Vybírá si herce sám? Jak oslavil sedmdesátiny, bilancoval? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
