Na kole poutní cestou. Cyklostezka vám představí přírodní park Stříbrnické paseky

Socha svatého Jana Nepomuckého na Stříbrnických pasekách měla chránit stříbrnické občany po cestě do kostela v Buchlovicích. „Socha byla vytvořena neznámým kameníkem v roce 1733,“ říká Irena Náplavová, kronikářka ze Stříbrnic. U sochy rostou dvě lípy staré 150 let. Tento zelený ostrůvek se nachází na hranicích Stříbrnického a Boršického katastru.

Od sochy svatého Jana Nepomuckého je krásně vidět na hrad Buchlov a na kapli svaté Barbory. Stříbrnice totiž dříve patřily Buchlovskému panství. Stříbrnické paseky bývaly tehdy hustě osídleny. „Byla tady dokonce hospůdka, které se říkalo U holé kyty,“ doplňuje Irena Náplavová. Na pasekách žilo víc obyvatel než v samotné vsi. Dnes jsou Stříbrnické paseky spíše rájem chatařů.

Stříbrnickými pasekami vede také cyklostezka, která se jmenuje Velkomoravská poutní cesta. Čtyřkilometrová trasa totiž přesně kopíruje původní poutní cestu do Velehradu, kterou chodili generace poutníků. Trasa vede jak Stříbrnickými pasekami, tak obcí samotnou.

Pasekám dodává jedinečný krajinný ráz několik původních dochovaných kopaničářských chalup. „Poznáte je podle toho, že jsou celé bílé a jen dole mají modrý pruh,“ upozorňuje kronikářka.

Pasekám dodává jedinečný krajinný ráz několik původních dochovaných kopaničářských chalup|foto: Saskia Mišová

Ke Stříbrnickým pasekám se váže také hezká pověst. V lese najdete skalnatý útvar Čertovo sedlo. Pověst říká, že na skále nad prameništěm Stříbrného potoka měl pekelník svoji vyhlídku, odkud viděl do dědiny. Škodil původním osadníkům a popouzel je ke zlému. Díky modlitbám místních vesničanů, byl ale čert z místa vyhnán. Než utekl, stačil vyrazit do skály svoje kopyto, které je tam vidět dodnes.