Na konci Račího údolí v Rychlebských horách stával zajatecký tábor pro anglické letce

Jeden z nich se nacházel na konci Račího údolí a patřil spíše k těm menším. Původně zde byli ubytováni polští dělníci. Od roku 1943 v něm ale byli internováni zejména piloti sestřelení v bitvě o Británii. Jejich celkový počet není znám, podle svědectví pamětníků zde nebylo víc než 25 vojáků.

Bydleli v malém dřevěném domku, na nějž navazovala strážnice. Stráž tvořili kromě velitele tábora dva další vojáci. Mladší a starší, kteří hlídali zajatce při práci. Šlo především o práci v lese pro potřeby komorního ředitelství arcibiskupských statků. Zajatci měli poměrně velkou volnost a strážní služba byla víceméně jen formální. Zacházení bylo prý také velmi mírné.

Místo kde stával tábor je dnes označeno informační tabulí|foto: Miroslav Kobza

Zajímavý byl vztah omladiny z okolních obcí a zajatců. Ti totiž vlastnili kopací míč, který do té doby mnoho kluků z okolí dosud nevidělo. Došlo tedy k dohodě mezi zajatci a kluky, že ti jim budou nosit vajíčka a zajatci jim za to půjčí vytoužený balón. Dohoda byla dodržována a až na výjimky tolerována i vedením tábora. Tento vztah je o to pozoruhodnější, že se jednalo téměř výhradně o německé děti ze sudetských vsí.

Cesta pokračuje k hranici|foto: Miroslav Kobza

Místo tábora je dnes označeno informační tabulí i se zakreslením místa, kde byl situovaný. Jinak se zde nezachovalo nic, než pár terénních nerovností. Vede sem turistická značka k blízkému rozcestí U Buku a také cyklotrasa mířící na nedalekou hranici. Zde, v lokalitě Černý kout, byla kdysi celnice, kterou směřovalo zboží z Československa do Pruska. Současná chata je budovou pro celníky a pohraničníky, kteří zde hlídali hranice.